Elegance. Pokud by bylo nutné popsat program koncertu v Anežském klášteře jedním slovem, byla by to právě ona. A pokud by se někdo chtěl opravdu rozepsat, mohl by říci „střídmá elegance“. Beethoven, Mozart, Dvořák i Brahms stavěli svou hudbu na klasických půdorysech, ale v těchto konkrétních případech šli z různých důvodů až na dřeň. Beethovenova první houslová sonáta je dílo skladatele, který se teprve cílevědomě připravoval na svůj hudební vstup do věčnosti a bral si hodně od svých učitelů Haydna a Salieriho. Mozartova jednadvacátá sonáta je o něco méně hravá, než by leckdo čekal, o to víc ale přitahuje pozornost k autorově oduševnělosti. Dvořákovy Romantické kusy dokazují, že i hudba napsaná pro amatéry snadno prozradí, že ji napsal mistr. Brahmsova třetí – a poslední – houslová sonáta znovu připomene to, co věděli jeho tři předchůdci v programu: krásná hudba stejně jako elegantní oděv nepotřebují ani jediný detail navíc. Stačí kvalitní materiál, excelentní zpracování a pár správně zvolených doplňků.

Houslista Andrea Cicalese se narodil roku 2005 v Neapoli a jako výjimečný hudebník se záhy prosadil v Evropě i ve Spojených státech. Navzdory svému nízkému věku již vystoupil jako sólista na nejvýznamnějších evropských pódiích, jakými jsou Berlínská filharmonie nebo mnichovské sály Gasteig a Herkulessaal. Andrea v současné době hraje na housle Guarneri Del Gesú (Cremona, 1731), jejichž zapůjčení bylo umožněno díky kulturní a filantropické iniciativě „Adoptuj hudebníka“, kterou podporuje a sponzoruje společnost MusicMasterpieces SA – Lugano.

V nadcházející sezoně 2024/2025 jej čekají recitály v Evropě s klavíristy Alexandrem Malofejevem, Ericem Lu, Filippo Gorinim, Massimem Spadou a mnoha dalšími, debuty na festivalech Ravello, Lerici Music Festival, Festival della Tuscia a Associazione Opera Prima v Itálii a debuty na německých festivalech Schleswig Holstein Musik Festival, Rheingau Musik Festival a Mosel Musik Festival. Po debutech na těchto přehlídkách vystoupí s Mnichovskými symfoniky a jejich šéfdirigentem Josephem Bastianem s Bruchovým Houslovým koncertem na festivalu München Musik v Isarphilharmonii. Dále vystoupí na recitálu v Tonhalle Zürich a následovat budou koncerty s Alexandrem Malofejevem po celé Evropě. Poté se Andera se vrátí do Spojených států amerických. Ve spolupráci s Buffalo Philharmonic Orchestra a jeho hudební ředitelkou JoAnn Falletta, několikanásobnou držitelkou ceny GRAMMY, provede v Kleinhans Music Hall Glazunovův Houslový koncert. Andrea rovněž vystoupí na řadě inovativních komorních recitálů v Kalifornii a New Yorku s klavíristou a moderátorem pořadu „Living the Classical Life“ Zsoltem Bognárem.

Z jeho dosavadních vystoupení stojí za zmínku například sólistický debut v Mnichově, kde zahajoval letní sezónu v režii proslulého pořadatele kulturních akcí München Musik provedením Mendelssohnova Houslového koncertu, stejně jako četná vystoupení s Baden-Badenskou filharmonií. S tímto orchestrem provedl houslové koncerty Jeana Sibelia a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. V roce 2023 byl Cicalese prvním houslistou, který po desítkách let veřejně hrál na legendární housle Prince Khevenhüller Stradivarius (Cremona, 1733), které kdysi patřily Yehudi Menuhinovi. V říjnu 2022 Andrea Cicalese poprvé vystoupil na recitálu ve Spojených státech s Alexandrem Malofejevem – publikum ocenilo oba mladé hudebníky dlouhotrvajícím potleskem vstoje a vynutilo si pět přídavků. Londýnský časopis Pianist Magazine o tomto vystoupení napsal: „Tvůrčí energie tohoto dua představovala více než jen součet jeho jednotlivých strhujících částí. Houslista Andrea Cicalese s lehkostí ovládá všechny interpretační prostředky a v programu složeném z hudby Beethovena, Schuberta a Griega z něj vyzařovalo přirozené charisma.“

Andrea je nejmladším hostem v historii dokumentárního cyklu „Living the Classical Life“, v jehož programu se objevil již třikrát v letech 2021, 2022 a 2023, což představuje rekordní počet. Andrea pravidelně vystupuje v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Španělsku, České republice, Švýcarsku a Spojených státech amerických.

Andrea začal studovat hru na housle v sedmi letech u Rudense Turku v Mnichově a v jedenácti letech byl jako vůbec nejmladší student přijat na Perosiho akademii v italské Bielle, kde navštěvoval mistrovské kurzy u Any Chumachenco. V roce 2019 získal první cenu na Soutěži mladých německých hudebníků a krátce poté debutoval v mnichovském Gasteigu s Beethovenovým Houslovým koncertem za doprovodu Mnichovské filharmonie. Od roku 2020 studuje u Josefa Rissina na Vysoké škole hudby a múzických umění v Karlsruhe.

zdroj: Artemon Music

Eric Lu získal roku 2018 jako dvacetiletý první cenu na mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu. V následujícím roce podepsal exkluzivní smlouvu s Warner Classics a od té doby spolupracuje s nejprestižnějšími světovými orchestry a vystupuje na významných koncertních pódiích.

K orchestrům, s nimiž dosud spolupracoval či jej společné vystoupení teprve čeká, patří Londýnský symfonický orchestr, Chicagský symfonický orchestr, Bostonský symfonický orchestr, Losangeleská filharmonie, Filharmonie Oslo, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Královská filharmonie Stockholm, Orchestre National de Lille, Symfonický orchestr Finského rozhlasu, Symfonický orchestr Seattlea a Helsinská filharmonie. Na festivalu Proms vystoupil se Šanghajským symfonickým orchestrem. Mezi dirigenty, s nimiž spolupracuje, patří Riccardo Muti, Mirga Gražinytė-Tyla, Ryan Bancroft, Marin Alsop, Duncan Ward, Vasilij Petrenko, Edward Gardner, Sir Mark Elder, Thomas Dausgaard, Ruth Reinhardt, Earl Lee, Nuno Coehlo a Martin Frӧst.

Své sólové recitály představil na pódiích Kolínské filharmonie, Concertgebouw Amsterdam, Queen Elizabeth Hall London, Gewandhaus Leipzig, Elbphilharmonie Hamburg, Davies Hall San Francisco, BOZAR Brusel, Fondation Louis Vuitton Paris, 92nd St Y, Seoul Arts Centre, Varšavské filharmonie a Sala São Paulo. V roce 2024 vystoupí již šestým rokem po sobě na recitálu v londýnské Wigmore Hall.

V prosinci 2022 vyšlo Ericovo třetí album u Warner Classics, které obsahuje Schubertovy sonáty D. 959 a 784. Setkalo se s příznivým ohlasem kritiky po celém světě a získalo ocenění Instrumental Choice časopisu BBC Music Magazine, který o něm napsal: „Luovo postavení mezi dnešními schubertovskými interprety je potvrzeno.“ Jeho předchozí album 24 Chopinových preludií a Schumannových Geistervariationen označil časopis International Piano za „skutečně magické“.

Eric Lu se narodil roku 1997 v Massachusetts a poprvé na sebe upozornil jako laureát Chopinovy mezinárodní soutěže ve Varšavě v roce 2015, kdy mu bylo pouhých 17 let. O dva roky později získal Mezinárodní německou klavírní cenu a v roce 2021 grant Averyho Fishera. V letech 2019–22 byl členem programu BBC New Generation Artist. Je absolventem Curtisova hudebního institutu, kde studoval u Roberta McDonalda a Jonathana Bisse. Byl také žákem Dang Thai Sona a jeho mentorkami byly Mitsuko Uchida a Imogen Cooper. V současné době působí v Berlíně a Bostonu.

zdroj: Artemon Music

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Byl založen králem Václavem I. v letech 1233–34 z podnětu jeho sestry, přemyslovské princezny Anežky pro řád klarisek, který Anežka uvedla do Čech a jehož byla první představenou. Předchůdcem kláštera byl špitál. Klarisky vznikly původně jako odnož řádu sv. Františka z Assisi, klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi. Anežka byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Kromě tohoto kláštera klarisek, kde se stala abatyší, založila i jediný český církevní řád - špitální řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká byla svatořečena v r. 1989.