• Domů
  • Program
  • Akademie komorní hudby, T. Jamník, J. Špaček, R. Rabinovich

Program

Ernest Chausson: Koncert pro housle, klavír a smyčcové kvarteto D dur, op. 21

Jiří Gemrot: Ďábelský rozmar pro violoncello, dechové nástroje a bicí

Bohuslav Martinů: Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H. 232

Ovládat perfektně svůj nástroj je vynikající, být spolehlivým spoluhráčem je nedocenitelné. V hudbě to platí stejně naléhavě jako v každé kolektivní disciplíně, a nejspíš ještě o něco víc.

Od roku 2020 Dvořákova Praha rozšířila ve svém programu prostor pro prezentaci mladých umělců a nabízí adeptům orchestrální a komorní hry příležitost vystoupit před festivalovým publikem ve Dvořákově síni.

Letos se žezla v rámci mládežnického projektu ujmou stipendisté Akademie komorní hudby. Ta pomáhá hudebníkům, kteří už ovládli svůj nástroj na vysoké úrovni, aby se z nich stali také oceňovaní kolegové. Hráči do týmu, kteří se zabývají víc celkovým výsledkem než sami sebou.

Umělecký vedoucí Akademie Tomáš Jamník se vrátí z USA, kde pátral po stopách českého houslového virtuóza a pedagoga Otakara Ševčíka. V Praze přivede na scénu dnes již slavné kolegy. Tím prvním je houslista Josef Špaček, se kterým na Dvořákově Praze v roce 2020 tvořili součást legendárního „dream teamu“ (spolu s klavíristou Lukášem Vondráčkem a violisty Pavlem Niklem a Jakubem Fišerem). Letošním „parťákem“ bude oběma muzikantům klavírista Roman Rabinovich, spolužák Josefa Špačka z Curtisova institutu. Opět tak můžeme očekávat, že se dobrá nálada a přátelská atmosféra přenesou z pódia i na diváky v sále. Náležitou pozornost bude samozřejmě vzbuzovat i mladý orchestr plný nadšení pro věc.

I letos festival pracuje se soudobými autory formou tvůrčích objednávek. Z pera českého skladatele Jiřího Gemrota tak vzešla skladba pro sólové violoncello a komorní orchestr Ďábelský rozmar, kterou vyslechneme ve světové premiéře.

Je více než jisté, že celý program večera dokonale prověří schopnosti mladých hudebníků a spolehlivě zapudí všechny obavy o budoucnost vážné hudby.

Interpreti

Akademie komorní hudby

Akademie komorní hudby zaštiťuje špičkové mladé interprety a interpretky, kteří se intenzivně věnují komorní hře. Každoročně jim poskytuje na základě konkurzů stipendia pokrývající náklady spojené se studiem, včetně ubytování a stravy. Hlavním pilířem jsou projekty, během kterých stipendisté připraví společně s lektory program prezentovaný na několika návazných koncertech. Těžištěm repertoáru je hudba klasického a romantického období, v rámci speciálních projektů se též provádí hudba barokní, 20. století a soudobá. Akademie má mezinárodní přesah díky úzké spolupráci s německou nadací Villa Musica Rheinland-Pfalz. Ta představuje možnost pro české studenty seznámit se a společně vystupovat na pódiu se špičkovými studenty a pedagogy německých vysokých škol. Lektory nadace Villa Musica každou sezonu doplňují vybraní lektoři z České republiky.

Akademie je pravidelně zvána na prestižní pódia, vystoupila v rámci Svatovavřinecké sezony Pražského jara a opakovaně v komorní řadě České filharmonie. V zahraničí byl soubor pozván k účinkování na festivalu Styriarte v rakouském Grazu, na festivalu Mainzer Musiksomer či v rámci komorní řady Berlínské filharmonie. Dlouhodobě se věnuje také koncertní činnosti na regionálních pódiích v rámci Středočeského kraje – posluchači tak mohou navštěvovat koncerty špičkové kvality v Kutné Hoře, Berouně, Vlašimi, Nelahozevsi, Niměřicích nebo Kostelci nad Černými lesy.

Seznam absolventů Akademie čítá již dvě desítky jednotlivých hudebníků a hudebnic a také komorní soubory, které se ihned etablovaly na komorní scéně: Trio Incendio, Kukal Quartet, Trio Slavic, duo Schelingerová-Tokarska a mnoho dalších.

Tomáš Jamník

Violoncellista Tomáš Jamník, uznávaný interpret klasické i soudobé hudby, je znám i jako iniciátor hudebních projektů. V jeho hře je obzvlášť oceňována důkladná znalost přednášené skladby, práce s detaily a vřelá hudební komunikace s publikem.

V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské jaro, stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně. Jako sólista hostoval u významných českých i zahraničních orchestrů, mimo jiné Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, České filharmonie, Jerusalem Symphony Orchestra, Córdoba Symphony Orchestra a Philharmonia Orchestra London. Uznáván je i jako komorní hráč. S houslistou Josefem Špačkem vydal v dubnu 2022 kritikou oceňované album Paths věnující se skladbám českých autorů.

V roce 2023 Tomáš vystoupí na MHF Pražské jaro s Capricciem pro violoncello a orchestr Jana Nováka s orchestrem FOK, taktéž na několika koncertech přednese Saint-Saënův violoncellový koncert s českými orchestry a Slovenským rozhlasovým orchestrem. Představí se také opakovaně v komorním programu s Josefem Špačkem.

V květnu 2023 dokončí svůj půlroční pobyt v USA v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, díky kterému přednáší a vystupuje koncertně v New Yorku, Bostonu, Chicagu, Kansasu a dalších městech.

Vedle interpretační kariéry je Tomáš nadšeným inovátorem v oboru klasické hudby. Je autorem iniciativy Vážný zájem, od roku 2015 působí jako umělecký vedoucí Akademie komorní hudby a v roce 2019 se stal uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie.

Tomáš studoval hru na violoncello v Praze u Mirko Škampy, Martina Škampy a Josefa Chuchro, pokračoval v Lipsku u Petera Brunse a na berlínské Universität der Künste u Jens Petera Maintze. Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784, laskavě zapůjčený ze soukromé sbírky pana Aleše Voverky.

Josef Špaček

Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Uznáván je i pro své sebevědomé a soustředěné vystupování. Profiluje se jako virtuos se širokým záběrem napříč styly a repertoárem, na kterém prokazuje svou „udivující artikulaci a atletičnost“ (The Scotsman) nebo „bujnost a pikantnost tónu“ (The Telegraph).

Josef vystupuje s významnými orchestry po celém světě. V posledních deseti letech se na světových pódiích objevil například s Českou filharmonií, Orchestre de Paris, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Bamberger Symphoniker, Konzerthausorchester Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Helsinki Philharmonic Orchestra, Orchestre Philharmonique du Capitole de Toulouse, Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI Torino, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Japan Philharmonic Orchestra, Shanghai Symphony Orchestra, Netherlands Philharmonic Orchestra, Rotterdam Philharmonic Orchestra nebo Stavanger Symphony Orchestra.

V červenci 2021 Josef Špaček debutoval na mezinárodním hudebním festivalu ve Verbier, v sezóně 2022–23 debutuje s Deutsche Radio Philharmonie s dirigentem Pietari Inkinenem, s hr-Sinfonieorchester a Petrem Popelkou, opětovně vystoupí mj. s Bamberskými symfoniky pod vedením Cristiana Macelaru či Orchestre National du Capitole de Toulouse s Kazuki Yamadou.

Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef i komorní hudbě a je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě (Konzerthaus Vídeň, Muziekgebouw aan‘t IJ Amsterdam, Kronberg Academy, Evian Festival, Kaposfest, Schloß Elmau), nebo Asii a v USA (Kennedy Center Washington D.C., v 92Y New York, La Jolla San Diego, ChamberFest Cleveland nebo Nevada Chamber Music Festival). Na pódiích se v rámci komorních souborů objevuje po boku předních světových instrumentalistů, jakými jsou např. Gil Shaham, Kian Soltani, James Ehnes, Clemens Hagen, Gerhard Oppitz, Noah Bendix-Balgley, Máté Szücs, Miroslav Sekera, Tomáš Jamník, Sharon Kam, Kristóf Baráti, Zoltan Fejervari a Suzana Bartal.

Josef spolupracuje s uznávanými dirigenty, mezi nimiž jsou např. Jakub Hrůša, Semjon Byčkov, Manfred Honeck, Valerij Gergiev, Thomas Adès, Krzysztof Urbański, James Gaffigan, James Conlon, Maxim Emelyanchev, Jiří Bělohlávek (i.m.), Thomas Søndergård, Cornelius Meister, Michael Sanderling, David Zinman, Eliahu Inbal, Tomáš Netopil, Marc Albrecht, Aziz Shokhakimov, Christian Vasquez, Lio Kuokman a další.
V dubnu 2022 vydal Supraphon nejnovější album, na kterém Josef Špaček společně s violoncellistou Tomášem Jamníkem interpretují výběr nejlepších českých duí – duo č. 1 a 2 pro housle a violoncello B. Martinů, dua E. Schulhoffa a G. Kleina, včetně transkripce Janáčkova Smyčcového kvartetu č. 1 pro tyto dva nástroje.

Z předchozích nahrávek je vysoce ceněno album s Dvořákovými a Janáčkovými houslovými koncerty a Sukovou Fantazií, na kterém se podílela Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka (Supraphon 2015). Diskografie Josefa Špačka zahrnuje mimo jiné i recitálové nahrávky děl Smetany, Janáčka a Prokofjeva (Miroslav Sekera, piano), nebo komplet houslových sonát Eugena Ysaÿe.

Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Je laureátem světově proslulé mezinárodní Soutěže královny Alžběty v Bruselu, získal první cenu v mezinárodní houslové soutěži Michaela Hilla (Nový Zéland) a třetí cenu a cenu poroty mladých na mezinárodní houslové soutěži Carla Nielsena (Dánsko). Na prestižní soutěžní přehlídce Young Concert Artists International Auditions v New Yorku získal druhou cenu.

V roce 2011 se stal historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie a na této pozici setrval devět sezón až do roku 2020. Orchestr jej v roce 2016 jmenoval rezidentním umělcem.

Josef Špaček hraje na housle „LeBrun; Bouthillard“ Guarneri del Gesù cca. 1732 zapůjčené od společnosti Ingles & Hayday.

Roman Rabinovich

Vynikající klavírista Roman Rabinovich, kterého deník New York Times ocenil za jeho „neobyčejnou vnímavost a procítěnost“, zvítězil v roce 2008 ve 12. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže Arthura Rubinsteina. Jeho další umělecká dráha pokračovala koncerty po celé Evropě a USA, například v lipském Gewandhausu, londýnské Wigmore Hall, Velkém sále Moskevské konzervatoře, pařížském Cité de la Musique a Kennedyho centru ve Washingtonu. Vystupoval s orchestry jako Royal Scottish National Orchestra, Scottish Chamber Orchestra, Seattle Symphony, Sarasota Orchestra, Meininger Hofkapelle, Orchestre de Chambre de Paris, KBS Symphony, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Buffalo Philharmonic a se všemi významnými izraelskými orchestry. Spolupracuje s dirigenty, jakými jsou Sir Roger Norrington, Zubin Mehta, Ludovic Morlot, Kristjan Järvi, Gerard Schwarz a Joseph Swensen.

V úvodu sezony 2022/2023 Rabinovich debutoval v Carnegie Hall, jako záskok zde po pouhých 24 hodinách od oznámení vystoupil v Mozartově koncertu K. 271 s Komorním orchestrem Orpheus, jehož členem se stal roku 2012. K dalším vrcholům této sezony patří Čajkovského Klavírní koncert č. 1 s Královským skotským národním orchestrem a Ludovicem Morlotem, Griegův Klavírní koncert s Edmonton Symphony a Michaelem Sternem, Bachův Koncert d moll se souborem NFM Leopoldinum a Josephem Swensenem, Schubertova a Lisztova fantazie Poutník s Izraelským symfonickým orchestrem a Christophem Koenigem, Rachmaninovův Klavírní koncert č. 2 s orchestrem Punta Gorda Symphony a Mozartův Klavírní koncert K. 488 s Helena Symphony. V letošní sezoně má na programu recitály v rámci přehlídek Portland Piano International, Steinway Series na Royal Welsh College of Music and Drama, Philip Lorenz Memorial Piano Series, Maverick Concerts a Music at MoCA Concert Series.

Rabinovich, označovaný za „všestranného umělce v renesančním slova smyslu“ (Seen & Heard International, 2016), je rovněž skladatelem a výtvarným umělcem. Jeho klavíristický repertoár pokrývá skladby šesti století, od Byrda po Bouleze i novější autory. Velké uznání kritiky si získal za interpretaci Haydnovy hudby. V létě 2016 zahájil Haydn Project, zahrnující sérii recitálů se souborným provedením Haydnových klavírních sonát; vystoupil s nimi na festivalech Lammermuir a Bath ve Velké Británii, na Chamberfest Cleveland v USA a na festivalu Herbstgold v Eisenstadtu. Byl rovněž kurátorem tří koncertů v rámci akce „Haydn Day“ ve Wigmore Hall. První dvě alba jeho souborné haydnovské nahrávky u vydavatelství First Hand Records se setkala s velkým ohlasem kritiky. Podle hodnocení časopisu BBC Music Magazine „eleganci a živost Rabinovichova interpretačního stylu je vskutku radost poslouchat, jeho neselhávající muzikalita a nápaditost mu umožňují proniknout do emocionálního jádra Haydnova světa“.

Spolu se svou ženou, houslistkou Dianou Cohen, je Roman Rabinovich ředitelem festivalu ChamberFest Cleveland a nově založeného festivalu ChamberFest West v kanadském Calgary. Během celosvětové pandemie v letech 2020–21 uspořádala dvojice velmi úspěšnou řadu bezplatných koncertů ze své zahrady v Calgary.

Roman Rabinovich debutoval jako desetiletý s Izraelskou filharmonií pod taktovkou Zubina Mehty. O rok dříve se do Izraele přistěhoval z uzbeckého Taškentu. Absolvoval Curtisův hudební institut jako žák Seymoura Lipkina a poté získal magisterský titul na Juilliard School, kde studoval u Roberta McDonalda. Byl jedním z prvních tří mladých klavíristů, které Sir András Schiff zařadil do své koncertní řady Building Bridges.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.