Program

Robert Schumann: Klavírní kvintet Es dur, op. 44

Antonín Dvořák: Klavírní trio č. 3 f moll, op. 65, B. 130

Izraelský klavírista Boris Giltburg a český Pavel Haas Quartet vytvářejí společně perfektní hudební organismus, který pohání vpřed posedlost hudbou, perfekcionismus a smysl pro detaily. Ceny BBC Music Magazine, časopisu Gramophone či Diapason d'Or jsou v jejich případě jen malými ozdobami na velkých výsledcích společné práce. Dvořákova Praha ale spojením Giltburga s Haasovci přináší ještě mnohem víc – základy festivalu se díky tomu setkají s jeho budoucím směřováním. Prestižní řada Dvořák Collection po několika letech postupuje od orchestrálních ke komorním dílům, ve kterých hrají smyčcové kvartety zásadní úlohu. Lepší soubor než Pavel Haas Quartet si lze jen těžko představit – českou i zahraniční kritikou je považován za absolutní dvořákovskou špičku. Dvořák Collection se tím ale zároveň protne s Komorní řadou, která si získala mohutnou oblibu a plní Rudolfinum stejně spolehlivě jako slavné světové orchestry. Je to bezesporu i zásluha kurátorů Komorní řady a příští rok se této role ujme právě Boris Giltburg.

V neposlední řadě je ovšem potřeba zdůraznit průsečík Antonín Dvořák – Robert Schumann, který program společného koncertu Borise Giltburga a Pavel Haas Quartetu přináší. Dvořák pokládal Schumanna za nejsilnějšího kromě písní právě v komorní hudbě a v klavíru. Je tedy logické, aby se oba autoři setkali právě v koncentrované podobě kombinující klavír s komorním ansámblem.

Interpreti

Boris Giltburg

Izraelský klavírista narozený v Moskvě je po celém světě oceňován jako hluboce vnímavý, zasvěcený a podmanivý interpret. Kritika oceňuje jeho „zpěvnou kantilénu, rozmanitost úhozu a širokou dynamickou škálu schopnou velkých přívalů energie“ (Washington Post) i jeho vášnivý, vypravěčský přístup k interpretaci.

V posledních letech se Giltburg několikrát ponořil do intenzivního studia tvorby významných skladatelů. U příležitosti Beethovenova výročí v roce 2020 se pustil do unikátního projektu, v jehož rámci během jednoho roku pořídil audio a video nahrávky všech dvaatřiceti Beethovenových klavírních sonát. S Vasilijem Petrenkem a Královským liverpoolským filharmonickým orchestrem nahrál pro firmu Naxos rovněž všechny jeho klavírní koncerty.

V letech 2021–2023 se Giltburg věnuje klavírnímu odkazu Maurice Ravela, přičemž jeho sólové skladby provádí na bruselských pódiích Bozar a Flagey a v amsterdamském sále Muziekgebouw. Souborný cyklus pak představuje v londýnské Wigmore Hall, a to včetně houslových sonát ve spolupráci s Alinou Ibragimovou. Ravelovy klavírní koncerty interpretuje s Orchestre National de France a dirigentem Cristianem Măcelaru (v Bozaru), s Bruselskou filharmonií pod taktovkou Carlose Miguela Prieta (ve Flagey) a s orchestrem Residentie Orkest pod vedením dirigentky Anji Bihlmaier (v Concertgebouw).

Giltburg jako všeobecně uznávaný přední interpret hudby Sergeje Rachmaninova dokončí v roce 2023 soubornou nahrávku jeho sólových skladeb a vydá poslední disk ze svého vysoce ceněného cyklu nahrávek jeho klavírních koncertů. Rachmaninovovy koncerty provedl rovněž se Sakarim Oramo a BBC Symphony v londýnském Centru Barbican, s Tomášem Netopilem a Českou filharmonií, s Nicholasem Collonem a Symfonickým orchestrem Finského rozhlasu a s Bruselskou filharmonií a Giancarlem Guerrerem ve Flagey.

Pravidelně vystupuje na recitálech v nejprestižnějších světových sálech včetně amsterdamského Concertgebouw, newyorské Carnegie Hall, hamburské Elbphilharmonie, vídeňského Konzerthausu a londýnského Southbank Centre. Spolupracuje s Philharmonia Orchestra, Londýnskou filharmonií, Českou filharmonií, Filharmonií Oslo, Drážďanskou filharmonií, NHK Symphony a vystoupil rovněž na BBC Proms. Na přelomu let 2021/2022 debutoval s orchestrem Santa Cecilia di Roma s Kirillem Petrenkem.

Giltburgova spolupráce s vydavatelstvím Naxos se datuje od roku 2015, kdy získal cenu Opus Klassik za nejlepší sólovou nahrávku (Rachmaninovovy koncerty a Etudes Tableaux) a cenu Diapason d'Or (Šostakovičovy koncerty a vlastní úprava Šostakovičova 8. smyčcového kvartetu). Získal rovněž cenu Gramophone Award, a to za nahrávku Dvořákova Klavírní kvintetu na CD Supraphonu s Pavel Haas Quartetem a Diapason d'Or za jejich poslední společný počin, snímek Brahmsova Klavírního kvintetu.

Giltburg považuje za neobyčejně důležité oslovovat publikum i mimo koncertní sál. Svým blogem „Classical Music for All“ se zaměřuje na laickou veřejnost a články publikuje rovněž v periodikách jako Gramophone, BBC Music Magazine, Guardian, Times a Fono Forum. Během lockdownu na jaře 2020 ze svého domova pravidelně živě vysílal vystoupení a mistrovské kurzy, které zaznamenaly více než milion zhlédnutí.

Pavel Haas Quartet

Pavel Haas Quartet patří mezi jedno z předních světových komorních těles. Soubor vystupuje v nejvýznačnějších světových koncertních sálech a za své nahrávky získal již pět ocenění Gramophone Awards a řadu dalších významných cen. V roce 2022 jej časopis BBC Music Magazine zařadil mezi 10 největších smyčcových kvartet všech dob.

Soubor pravidelně koncertuje v prestižních koncertních sálech, jako je Concertgebouw a Muziekgebouw v Amsterdamu, NCPA v Beijingu, Filharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Queen's Hall v Edinburghu, Elbphilharmonie v Hamburgu, Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie v Luxembourgu, Carnegie Hall v New Yorku, Théâtre de la Ville v Paříži, Accademia di Santa Cecilia v Římě, LG Arts Centre v Soulu, Musikverein ve Vídni, Tonhalle v Zürichu aj.

V koncertní sezoně 2024/2025 se Pavel Haas Quartet opět vrací do slavné Carnegie Hall či londýnské Wigmore Hall. Soubor absolvuje v první půlce sezony evropské turné, v jehož rámci navštíví Rakousko, Německo, Belgii a Velkou Británii. Rok 2024 zakončí turné po Spojených státech amerických. V České republice opět potěší publikum několika koncerty v rámci festivalu Dvořákova Praha, kde je soubor od září 2022 rezidenčním umělcem a kurátorem komorních koncertů včetně programování všech Dvořákových smyčcových kvartetů a komorní tvorby během tří sezon.

Pavel Haas Quartet nahrává exkluzivně pro Supraphon. Jejich nejnovější nahrávka Brahms Viola and Piano Quintets (2O22) s Borisem Giltburgem a jejich bývalým členem Pavlem Niklem sklidila velmi pozitivní kritiky. Za předchozí album Shostakovich String Quartets (2019) obdrželi cenu Classic Prague Awards za nahrávku roku a týdeník The Times ji označil za jednu ze 100 nejlepších nahrávek roku.

Soubor obdržel svých pět ocenění Gramophone Awards za nahrávky Dvořáka, Smetany, Schuberta, Janáčka a Haase a také za Dvořákovy smyčcové kvartety č. 12 „Americký“ a č. 13, za které získali i ocenění Gramophone Recording, tj. nahrávky roku 2011. Mezi další ocenění souboru patří BBC Music Magazine Awards a Diapason d’Or de l’Année v roce 2010 za nahrávku Prokofjevových smyčcových kvartetů č. 1 a č. 2.

Od vítězství v soutěži Paola Borcianiho v Itálii v roce 2005 patří mezi další významné události začátku jejich kariéry nominace na ECHO Rising Stars v roce 2007, účast v programu BBC New Generation Artists v letech 2007–2009 a stipendium speciálního souboru Borletti-Buitoni Trust, které jim bylo uděleno v roce 2010.

Pavel Haas Quartet založila v roce 2002 Veronika Jarůšková s violistou Pavlem Niklem, který byl jeho členem až do roku 2016 a je stálým hostem souboru při interpretaci smyčcových kvintetů. Členové uskupení Pavel Haas Quartet studovali u legendárního violisty Smetanova kvarteta Milana Škampy. Soubor nese jméno českého skladatele Pavla Haase (1899–1944), Janáčkova nejnadějnějšího žáka, který byl v roce 1941 nacisty vězněn v terezínském ghettu a o tři roky později umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho hudební odkaz zahrnuje tři skvostné smyčcové kvartety.

zdroj: artevisio

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.