Gustav Mahler: Symfonie č. 7
Tento koncert je snahou o rekonstrukci premiéry Symfonie č. 7 Gustava Mahlera z roku 1908. Pravda, z budov a pavilonů postavených tehdy k Jubilejní výstavě již nezbylo skoro nic, přetrvala však síla hudby. V areálu pražského výstaviště se tehdy konala úspěšná premiéra, kterou pod taktovkou autora provedly spojené orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze. Právě jeho členové po poválečném odsunu z Československa položili v Bavorsku základy dnešních Bamberských symfoniků.
Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory představovala událost, která od května do října zaměstnala českou veřejnost i tehdejší média. Velkolepá akce ukazovala české země jako industriální srdce rakouské monarchie s důrazem na českou kulturu. Součástí výstavy přitom byla celá africká vesnice včetně původních obyvatel nebo klouzačka, o níž donekonečna žertovaly dobové humoristické časopisy. To vše je pryč. Spojení českého a německého orchestru pod taktovkou světoobčana Mahlera však dodnes připomíná, že Praha si může dělat reálné nároky na označení „srdce Evropy“. Dnešní Česká filharmonie, Bamberští symfonikové, dirigent Jakub Hrůša i Mahlerova Sedmá symfonie patří nejen na místo původní premiéry jako open air koncert. Díky historickým souvislostem je tento koncert stěžejním příspěvkem k Roku české hudby v jeho nejširších souvislostech, které se střetávají v kulturním centru uprostřed sjednocené Evropy.
19.00 otevření areálu koncertu pro návštěvníky
19.40 promítání dokumentu Mahler’s Universe - Symphony No. 7
20.15 začátek koncertu
Před vstupem do areálu se na infopanelech můžete seznámit s detaily projektu Spojeni Mahlerem. Součástí projekce na hlavním pódiu budou i záběry Národního filmového archivu z konání Jubilejní výstavy z roku 1908, na které poprvé zazněla Symfonie č. 7 Gustava Mahlera.
Open air koncert se koná v areálu Výstaviště Praha v Holešovicích v prostoru před Průmyslovým palácem. Na místě bude přehledný plánek s navigací do jednotlivých sekcí a k dispozici bude všem návštěvníkům také pořadatelská služba festivalu. V případě příchodu diváka méně než 5 min před začátkem koncertu si pořadatel vyhrazuje právo na jeho usazení na nejbližší volné místo tak, aby nebyl narušen začátek či průběh koncertu.
Více informací o koncertu najdete na spojenimahlerem.cz.
„Česká filharmonie zahrála jednu z Dvořákových nejlíbeznějších symfonií jako o život, se širokým dynamickým rozpětím a takovým dramatismem, až člověka napadalo, jestli si toho sám autor byl vědom. Orchestr hrál úžasně: byly slyšet ostré kontrasty, blesky, hromy, cvrlikání, temnota, hřejivost a měkkost. V sólu zazářil koncertní mistr Vodička, trubky a pozouny se zaskvěly zvláště ve finále. Semjon Byčkov zasluhuje obdiv za to, co z partitury vyčetl. Precizností a vřelostí, která byla vždy devízou tohoto tělesa, zároveň výtečně navázal na to, jak Dvořákovu hudbu interpretoval jeden z dřívějších šéfdirigentů filharmonie Václav Talich.“
aktualne.cz, 28. září 2023
Česká filharmonie, která vstupuje do 129. sezony, odehrála svůj první koncert 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu. Koncert dirigoval Antonín Dvořák a součástí programu byla i světová premiéra jeho Biblických písní č. 1 až 5. Dnes se orchestru dostává uznání nejen za kanonickou interpretaci hudby českých skladatelů, kterou propaguje od svého založení, ale i děl Dvořákových přátel Johannesa Brahmse, Petra Iljiče Čajkovského a Gustava Mahlera, který v roce 1908 s Českou filharmonií uvedl světovou premiéru své Symfonie č. 7.
Charles Dutoit a Česká filharmonie otevřeli 129. sezonu, která je součástí Roku české hudby 2024, dvěma provedeními Dvořákova klavírního koncertu spolu s Berliozovou Fantastickou symfonií. Sólista Daniil Trifonov je jedním ze tří umělců, kteří se k České filharmonii připojí v New Yorku v prosinci 2024 v rámci Českého týdne v Carnegie Hall. Orchestr přiveze do New Yorku tři programy, v jejichž rámci vedle klavírního koncertu zazní také Dvořákův Koncert pro violoncello v podání Yo-Yo My a Koncert pro housle s Gilem Shahamem. Tyto koncerty doplní Mahlerova Symfonie č. 5, tři symfonické básně ze Smetanovy Mé vlasti a Janáčkova Glagolská mše, v níž se k České filharmonii připojí na podiu Carnegie Hall Pražský filharmonický sbor.
V několika minulých sezonách se do středu zájmu Semjona Byčkova při práci s Českou filharmonií dostal Gustav Mahler a nový komplet jeho symfonií pro Pentatone. První dvě nahrávky cyklu, Symfonie č. 4 a č. 5 byly vydány v roce 2022, o rok později je následovaly Symfonie č. 2 Vzkříšení a Symfonie č. 1. Na nedávné provedení Mahlerovy Symfonie č. 3 naváže Semjon Byčkov v sezoně 2024/2025 Pátou a Osmou symfonií. U příležitosti padesátého výročí úmrtí Dmitrije Šostakoviče bude dirigovat jeho Koncert pro violoncello a Symfonii č. 5 na zájezdech do Vídně, Amsterdamu, Londýna, Paříže a Brugg. Pod taktovkou Semjona Byčkova zazní rovněž Brahmsova Symfonie č. 2, Schubertova Symfonie č. 2, Bachova Mše h moll a Beethovenova Symfonie č. 2.
Pod taktovou Jakuba Hrůši, hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie, v nadcházející sezoně zazní méně hraná díla Pavla Zemka Nováka, Vladimíra Sommera, Josefa Suka a Luboše Fišera. Hrůša s filharmonií přinese českou hudbu také na letní festivaly Elbphilharmonie Sommer, Rheingau Musik Festival a na BBC Proms. Vedle Jakuba Hrůši se hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie stává i světově proslulý sir Simon Rattle, který v sezoně 2024/2025 uvede Weillovu operu Sedm smrtelných hříchů, Dvořákovy Slovanské tance a Janáčkovu Glagolskou mši. Vedle trojice titulárních dirigentů se k České filharmonii vrátí Tomáš Netopil, Giovanni Antonini, Ingo Metzmacher, Alain Altinoglu a James Gaffigan, debutovat budou Nathalie Stutzmann, Alan Gilbert a Lukáš Vasilek.
Ve slavné minulosti České filharmonie hrála roli geografická poloha v srdci Evropy i dramatické politické dějiny českých zemí. Jejich výmluvným symbolem je Smetanova Má vlast. První úplné provedení Mé vlasti se konalo v roce 1901, v roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl přenášen rozhlasem, a pět let poté se stala prvním dílem, jež orchestr nahrál na desku. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a Drážďanech, Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkůvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo. V roce 1990 si vybral Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti prvních svobodn ých voleb v Československu. O třicet let později se Semjon Byčkov rozhodl připomenout tuto historickou událost provedením celého cyklu v Rudolfinu na prvním Koncertě pro svobodu a demokracii. Jako připomínku svého vztahu v Smetanově Mé vlasti Česká filharmonie vydala u příležitosti dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany novou nahrávku celého cyklu pod taktovkou svého současného šéfdirigenta Semjona Byčkova.
Orchestr již v počátcích pomáhal prosazovat hudbu Bohuslava Martinů a v roce 1919 uvedl premiéru jeho České rapsodie. Podrobný seznam českých děl, která Česká filharmonie uvedla pod vedením Václava Talicha, zahrnuje mimo jiné světové premiéry Half-time Bohuslava Martinů (1924), Janáčkovy Sinfonietty (1926) a pražskou premiéru Janáčkova Tarase Bulby (1924). Propagátorem hudby Martinů byl i Rafael Kubelík, který poprvé uvedl jeho Polní mši (1946) a Symfonii č. 5 (1947). Karel Ančerl pak dirigoval Českou filharmonii v roce 1956 při premiéře skladatelových Symfonických fantazií (Symfonie č. 6). Rapsodie – koncert pro violu a orchestr Bohuslava Martinů v podání Antoine Tamestita bude v roce 2024 na programu Koncertu pro svobodu a demokracii.
Praha odedávna přitahovala hudební skladatele, mimo jiné i Wolfganga Amadea Mozarta, který nelitoval dvousetpadesátikilometrové cesty z Vídně, aby zde v roce 1791 řídil premiéru své opery La Clemenza di Tito. Beethoven zamířil do Prahy dvakrát, při návratu v roce 1798 provedl premiéru svého Klavírního koncertu č. 1. Jeho Sedmá symfonie byla zkomponována nedaleko, v dnešních Teplicích. Mahlerův vztah k Praze byl ještě silnější. Tento skladatel, narozený v české vesnici Kaliště, ve svých třiadvaceti letech dirigoval v Královském městském divadle v Olomouci. Do Prahy poprvé přijel řídit orchestr Nového německého divadla a poté tu v roce 1908 s Českou filharmonií uvedl ve světové premiéře svou Symfonii č. 7.
Prvním světově proslulým skladatelem, který stanul za dirigentským pultem České filharmonie, ovšem nebyl Mahler, nýbrž ještě před ním v roce 1906 Edvard Grieg. V roce 1930 vystoupil s Českou filharmonií Igor Stravinskij, jenž v Praze pod taktovkou Václava Talicha provedl své Capriccio pro klavír a orchestr. Na Pražském jaru roku 1947 dirigoval orchestr Leonard Bernstein při evropské premiéře Symfonie č. 3 Aarona Coplanda a o dva roky později, v roce 1949, řídil filharmoniky Arthur Honegger v programu složeném z jeho vlastních skladeb. Na festivalu Pražské jaro v roce 1966 uvedl Darius Milhaud s Českou filharmonií poprvé svou Hudbu pro Prahu a v roce 1996 dirigoval orchestr Krzysztof Penderecki při premiéře svého Koncertu pro klarinet a komorní orchestr.
K těmto jménům lze připojit mnoho dalších mimořádných osobností, které s orchestrem v průběhu let spolupracovaly: Martha Argerich, Claudio Arrau, Jevgenij Kissin, Erich Kleiber, Leonid Kogan, Erich Leinsdorf, Lovro von Matačić, Ivan Moravec, Jevgenij Mravinskij, David Oistrach, Antonio Pedrotti, Svjatoslav Richter, Mstislav Rostropovič, Gennadij Rožděstvěnskij, Wolfgang Sawallisch, Wolfgang Schneiderhan, Georg Szell, Henryk Szeryng, Bruno Walter a Alexander Zemlinsky.
Celými dějinami orchestru se vinou dvě tematické linky: propagace hudby českých skladatelů a přesvědčení, že hudba může svým působením měnit lidské životy. Při svém založení byla Česká filharmonie definována jakožto „spolek ku povznesení hudebního umění v Praze, jakož i spolek pensijní členů orchestru Národního divadla v Praze, jejich vdov a sirotků“, neboť výtěžek ze čtyř koncertů, jež ročně odehrála, pomáhal podporovat členy orchestru, kteří již nemohli vystupovat, a také nejbližší rodinné příslušníky zemřelých členů. Již ve dvacátých letech 20. století uváděl Václav Talich (šéfdirigent České filharmonie 1919–1941) první koncerty pro dělníky, mládež a dobrovolné spolky, jako byl Červený kříž, Sokol a Jednota slovanských žen, a v roce 1923 zorganizoval tři dobročinné koncerty pro ruské, rakouské a německé hudebníky včetně Vídeňských a Berlínských filharmoniků.
Tohoto kurzu se Česká filharmonie drží i dnes. Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky má vypracovanou strategii hudebního vzdělávání, v jejímž rámci spolupracuje s více než čtyřmi sty škol. Motivační hudební a písňový program, jehož hlavním motorem je zpěvačka Ida Kelarová, zaměřený na rozsáhlou romskou komunitu v České republice a na Slovensku, pomohl ke zviditelnění a nalezení vlastního hlasu mnoha sociálně vyloučeným rodinám. Součástí rezidence v Carnegie Hall v prosinci 2024 je projekt zaštítěný Fondem Semjona Byčkova pro podporu vzdělávání. V jeho rámci vycestují čtyři členové Orchestrální akademie České filharmonie do New Yorku, kde spojí síly se čtyřmi hudebníky z Orchestrální akademie Carnegie Hall a čtyřmi studenty londýnské Královské hudební akademie.
„Vrcholem obou koncertů bezpochyby byla dvě orchestrální díla. Česká filharmonie prožívá tuto hudbu s nakažlivým zaujetím. Od prvního taktu předehry je patrné vnitřní napětí, zvláštní ponoření a zapojení hudebníků. K tomu se přidává všechno ostatní. Předně zvuk, plný, kulatý se zvláštním zabarvením a jedinečností, který je pečetí identity tělesa. Je to jeden z mála současných orchestrů s charakteristickým zvukem.“
Scherzo, 15. října 2023
zdroj: Česká filharmonie
Bamberští symfonikové jsou jediným světově proslulým orchestrem, který nesídlí v rušné metropoli. Téměř desetina místních obyvatel si předplácí některý z jeho pěti abonentních koncertních cyklů, v mnoha případech již desítky let. „Magnetický účinek“ orchestru se však projevuje především v zahraničí: orchestr vyváží do světa svůj charakteristicky temný, avšak zároveň i vřelý zvuk a hudební ozvěnu svého města již od roku 1946. S téměř 7 500 koncerty ve více než 500 městech a 63 zemích se stal kulturním vyslancem Bavorska i celého Německa. Na pozvání renomovaných koncertních sálů a festivalů těleso pravidelně koncertuje i v zámoří, například v USA, Jižní Americe, či v Japonsku a Číně. Bamberští symfonikové proto své poslání stručně charakterizují sloganem „Rozezníváme celý svět“.
Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německých dějin: roku 1946 se v Bamberku setkali bývalí členové pražské Německé filharmonie s dalšími kolegy, kteří museli v důsledku válečných a poválečných událostí rovněž opustit svou vlast. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Od roku 2004 nese orchestr čestný titul Bavorská státní filharmonie a jeho činnost je z podstatné části financována Svobodným státem Bavorsko.
Od roku 1946 stáli v čele orchestru postupně čtyři šéfdirigenti: Joseph Keilberth, James Loughran, Horst Stein a Jonathan Nott, a umělecký ředitel Eugen Jochum. Díky osobnosti Jakuba Hrůši, který od roku 2016 působí jako pátý šéfdirigent tělesa, byl více než 75 let po založení orchestru opět obnoven most mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a současností. Pravidelně vystupují také se svými čestnými dirigenty Herbertem Blomstedtem a Christophem Eschenbachem, stejně jako s dalšími předními dirigenty, jako jsou Manfred Honeck, Andris Nelsons a Lahav Shani.
K celosvětovému renomé Bamberských symfoniků nemalou měrou přispěly také nesčetné koncertní přenosy ve spolupráci s Bavorským rozhlasem, stejně jako rozsáhlá nahrávací činnost pro rozhlas, na gramofonové desky a CD. V roce 2019 orchestr prolomil nové hranice snímkem Smetanovy Mé vlasti s využitím technologie direct-to-disc, při němž je záznam pořízen přímo na nosič bez dodatečných digitálních úprav, čímž vzniká jedinečný zvukový obraz. Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie (2020, Accentus Music) byla na konci roku 2021 oceněna Výroční cenou německých gramofonových kritiků. Následovala souborná nahrávka všech tří verzí Čtvrté symfonie Antona Brucknera – tento dosud ojedinělý počin získal ocenění International Classical Music Award 2022. Následně orchestr obdržel také cenu ICMA 2023 za nahrávku První symfonie Hanse Rotta (2022; Deutsche Grammophon). V nedávné době Bamberští symfonikové dokončili cyklus čtyř dvojalb s Brahmsovými a Dvořákovými symfoniemi (2018–2022; TUDOR). Dvě z těchto CD získala v listopadu 2022 od časopisu BBC Music Magazine ocenění Nahrávka měsíce.
Při této vzájemné umělecké spolupráci je velký důraz kladen rovněž na dramaturgickou náplň koncertů, jak o tom svědčí ocenění německého svazu hudebních vydavatelů za nejlepší koncertní program z jara 2018. V roce 2020 orchestr obdržel Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2021 byla vydána audiokniha (Accentus Music), která prostřednictvím hudby vypravuje jedinečnou historii Bamberských symfoniků od Mozartových pražských pobytů až po současnost.
Počínaje rokem 2022 si Bamberští symfonikové stanovili cíl koncertovat a cestovat způsobem šetrnějším ke klimatu, např. používat dopravní prostředky poháněné alternativními zdroji energie. Při větších zájezdech do zahraničí se snaží optimalizovat cestovní trasy, stále častěji zůstávají v jedné zemi nebo v jednom městě delší dobu, např. za účelem rezidenčních vystoupení či realizace vzdělávacích projektů s místními interprety. Finanční podporou ekologických projektů, včetně těch v místech konání koncertů, se orchestr snaží kompenzovat většinu emisí CO2 vyprodukovaných při cestách.
zdroj: Bamberger Symphoniker
Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.
Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.
Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.
Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.
Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.
zdroj: Bamberger Symphoniker
Výstaviště Praha, které se nachází na Praze 7, je historickým volnočasovým areálem. Tento areál vznikl oddělením části parku Královské obory během Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 k oslavě 100. výročí první Průmyslové výstavy z roku 1791. Právě zde byla poprvé v českých zemích použita architektura s montovanou železnou konstrukcí. Palác byl dokončen za deset měsíců v roce 1891, přestože bylo v té době výstaviště postiženo povodní a těžkými mrazy. Tato stavba je významnou uměleckou i technickou památkou a slouží k výstavám, festivalům a dalším kulturním a zábavním akcím. Od února 2022 probíhá v areálu rekonstrukce a dostavba budov.
