• Domů
  • Program
  • Česká filharmonie, Semyon Bychkov, Maximilian Hornung

Program

Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa", op. 95, B. 178

Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie jsou erbovní díla Antonína Dvořáka, která zároveň ohraničují jeho takřka tříletý pobyt v USA. Na jeho počátku stojí Novosvětská – první skladba, kterou Dvořák v Americe dokončil a nechal z ní vytrysknout opojení silnými podněty, které na něj v „novém světě“ zapůsobily. Duch písní Afroameričanů i původních obyvatel Ameriky vdechl novou atmosféru Dvořákovu kompozičnímu mistrovství, které se projevilo v neobyčejně vyváženém spojení lyrických vln s přívaly nespoutané energie. Violoncellový koncert h moll je naopak dílem, kterým se Dvořák se svým pobytem v Americe loučil. Jakkoliv byl prvotní inspirací violoncellový koncert amerického skladatele Victora Herberta, Dvořák vytvořil osobité dílo naplněné pronikavou melancholií a steskem po rodině i blízkých lidech v Čechách. Violoncello využívá všech barev své barytonové polohy, aby vyzpívalo mužný smutek člověka, který při vší touze po domově neupadá do sentimentu ani pasivní rezignace. Zahájení festivalu se ujme Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semyonem Bychkovem a violoncellistou Maximilianem Hornungem.

 

 Vánoce s Dvořákovou Prahou  číst

 David Mareček: Česká filharmonie očima ředitele číst

Interpreti

Česká filharmonie

Česká filharmonie je nejvýznamnějším českým orchestrem a dlouhodobě patří k nejuznávanějším reprezentantům české kultury na mezinárodní scéně. Počátek její bohaté historie je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který 4. ledna 1896 dirigoval koncert zahajující činnost tělesa. Jakkoli interpretační záběr orchestru zahrnuje širokou škálu základního světového repertoáru, nejčastěji je vyhledáván pro výsostnou interpretaci děl českých klasiků, jejíž tradici budovaly špičkové dirigentské osobnosti (Talich, Kubelík, Ančerl, Neumann, Bělohlávek). Orchestr získal množství mezinárodních ocenění za své nahrávky, z nichž první byla pořízena již roku 1929 (Má vlast s Václavem Talichem). Roku 2008 prestižní časopis Gramophone zařadil těleso mezi dvacet nejlepších orchestrů světa. Česká filharmonie je od počátku existence festivalu Dvořákova Praha jeho rezidenčním orchestrem a od loňského roku rovněž držitelkou ceny Antonína Dvořáka za propagaci a popularizaci české klasické hudby v zahraničí i v České republice.

Semyon Bychkov

Ruský dirigent Semyon Bychkov patří k nejžádanějším dirigentům současnosti. Je vyhledáván pro jasný interpretační názor na prováděné dílo a důraz na krásu zvuku. Narodil se roku 1952 v tehdejším Leningradu, kde také vystudoval konzervatoř. Po emigraci ze Sovětského svazu do Spojených států v 70. letech si brzy získal vynikající mezinárodní renomé. Dlouhodobě spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry, jako jsou Vídeňská, Berlínská a Mnichovská filharmonie, Orchestr lipského Gewandhausu, Londýnský symfonický orchestr, Newyorská filharmonie aj. Intenzivně se věnuje také operní hudbě – diriguje mj. v Metropolitní opeře v New Yorku, ve Vídeňské státní opeře, v Teatro Real Madrid, milánské La Scale a v Národní pařížské opeře, v nichž nastudoval množství titulů od Mozartova Dona Giovanniho až po Straussovu Elektru. Bohatá je také jeho diskografie. Vysoko ceněné jsou zejména jeho vynikající nahrávky Verdiho Requiem a Wagnerova Lohengrina nebo komplet Brahmsových symfonií. Od sezóny 2018/2019 je šéfdirigentem České filharmonie.

Maximilian Hornung

Letos čtyřiatřicetiletý Maximilian Hornung, rodák z bavorského Augsburgu, pochází z hudební rodiny. Hru na violoncello, které se věnuje od osmi let, studoval mj. u Rostropovičova žáka Davida Geringase. V roce 2005 zvítězil jako devatenáctiletý v celonárodní Německé hudební soutěži a o dva roky později získal s Tecchler Triem, které sám založil, první cenu na prestižní hudební soutěži ARD. Ve třiadvaceti letech se stal koncertním mistrem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Přes svůj stále ještě nízký věk již vystoupil na mnoha světových pódiích s úctyhodnou řadou špičkových světových orchestrů, dirigentů a sólistů; za všechny jmenujme alespoň Bernarda Haitinka, Manfreda Honecka, Marisse Jansonse, Daniela Hardinga, Anne-Sophie Mutter či Hélène Grimaud. Dosud nahrál téměř dvě desítky CD. S největším ohlasem se setkala zejména nahrávka Schubertova kvintetu Pstruh nebo vynikající snímek Dvořákova Violoncellového koncertu, za nějž roku 2012 obdržel cenu ECHO Klassik.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.