Klavírista András Schiff začíná každý den s Bachem a podle jeho vlastních slov je to pokaždé jiné. Klavírním koncertem č. 1 d moll od Johanna Sebastiana Bacha začne i koncert původem maďarského virtuóza, který si ke klavíru přidá navíc ještě dirigování a Českou filharmonii.

Představovat Sira Andráse Schiffa umělecké veřejnosti již dávno není potřeba, publikum Dvořákovy Prahy jej navíc dobře poznalo jako rezidenčního umělce festivalu před dvěma lety. I tehdy všechny oslnil jako klavírista a dirigent prvního českého orchestru, ale jeho vystoupení bude letos – podobně jako Bach – při stejném obsazení jiné. Během jednoho večera provede hned dva klavírní koncerty: vedle Bachova prvního ještě Mozartův sedmadvacátý v tónině B dur. Na závěr pak bude dirigovat Symfonii č. 3 Es dur zvanou „Eroica“ od Ludwiga van Beethovena.

Schiff tvrdí, že hudbu nelze oddělit od politiky, i když se jedná o kompozice dávno mrtvých autorů. Hrdinská symfonie začíná motivem vojenské fanfáry, která jako by volala do války. Smuteční pochod druhé věty však připomíná, že egoistická posedlost neomezenou mocí vede také k velkým pádům.

Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. V roce 2024 získala v anketě britského časopisu Gramophone titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 při světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.

Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 byl Rokem české hudby, připomínaným každých deset let, a tentokrát byl věnován především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomněla sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši.

Dalším příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby byl „dvořákovský festival“ – souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii. Vrcholem Roku české hudby v podání Semjona Byčkova a České filharmonie byly tři koncerty v newyorské Carnegie Hall.

Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin.

Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.

zdroj: Česká filharmonie

Sir András Schiff se narodil roku 1953 v Budapešti. První hodiny klavíru absolvoval v pěti letech u Elisabeth Vadász. Později pokračoval ve studiu na budapešťské Akademii Franze Liszta u profesorů Pála Kadosyho, Györgye Kurtága a Ference Radose a posléze také u George Malcolma v Londýně.

Důležitou součástí jeho hudebních aktivit jsou recitály, zejména cyklická provedení klavírních děl Bacha, Haydna, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Chopina, Schumanna a Bartóka. Od pandemie již programy svých recitálů předem neoznamuje – skladby pro koncertní večer vybírá tak, aby vyhovovaly konkrétnímu nástroji a sálu.

Sir András Schiff vystupuje s většinou mezinárodně renomovaných orchestrů a dirigentů. Zaměřuje se především na provádění Bachových, Mozartových a Beethovenových klavírních koncertů, které také sám diriguje. V roce 1999 založil soubor Cappella Andrea Barca, orchestr složený z komorních hráčů a sólistů. S tělesem od té doby úzce spolupracuje jako dirigent i jako sólista, stejně jako s Evropským komorním orchestrem. Od roku 1998 se pod Schiffovým vedením koná v divadle Teatro Olimpico ve Vicenze festival Omaggio a Palladio. Schiff v roce 2018 přijal nabídku stát se stálým sólistou Orchestru doby osvícenství, který vyšel vstříc jeho rostoucímu zájmu o hraní na historické klávesové nástroje.

Sir András Schiff je od raného mládí vášnivým komorním hráčem. V letech 1989–1998 řídil Musiktage Mondsee, festival komorní hudby v Rakousku, který si získal vysoké mezinárodní uznání. Spolu s Heinzem Holligerem zastával v letech 1995–2013 umělecké vedení přehlídky Ittinger Pfingstkonzerte ve švýcarském Kartause Ittingen.

Siru Andrásovi Schiffovi je obzvláště blízká podpora mladých hudebníků. Na Kronberg Academy a na Barenboim-Said Academy vyučuje klavírní a komorní hře a pořádá četné mistrovské kurzy. V roce 2014 založil poradenský program Building Bridges, s jehož pomocí poskytuje cílenou dlouhodobou podporu začínajícím klavíristům.

Sir András Schiff byl po dobu patnácti let exkluzivním umělcem vydavatelství Decca. U příležitosti jeho 70. narozenin vyšel jubilejní box se všemi 78 alby, která pro tuto firmu nahrál. Od roku 1998 nahrává exkluzivně pro ECM. Živá nahrávka všech klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v curyšské Tonhalle mu vynesla ta nejvyšší ocenění. Za album Geistervariationen se skladbami Roberta Schumanna získal v roce 2012 International Classical Music Award v kategorii Sólový nástroj – Nahrávka roku. Album komorní hudby, nahrané ve spolupráci s klarinetistou a skladatelem Jörgem Widmannem, obsahuje dvě klarinetové sonáty op. 120 Johannese Brahmse a Widmannova Intermezza pro klavír, která skladatel interpretovi věnoval. Schiffovými nejnovějšími nahrávkami jsou oba klavírní koncerty Johannese Brahmse na historický klavír Blüthner s Orchestrem doby osvícenství (2021) a některá klíčová díla Johanna Sebastiana Bacha hraná na klavichord (2023). V březnu 2017 vyšla u nakladatelství Bärenreiter a Henschel jeho kniha Musik kommt aus der Stille (Hudba vychází z ticha), která obsahuje eseje a rozhovory s Martinem Meyerem, týkající se jeho uměleckých názorů, technik hry a interpretačních metod a také jeho profesionálních zkušeností klavíristy a dirigenta. Kniha byla přeložena do několika jazyků a znovu vyšla roku 2024.

Na jaře 2011 na sebe Schiff upoutal pozornost, když veřejně vystoupil proti znepokojivému politickému vývoji v Maďarsku. V reakci na urážlivé útoky, kterým byl vystaven ze strany maďarských nacionalistů, se rozhodl přestat ve své vlasti koncertovat.

Sir András Schiff získal řadu mezinárodních cen a vyznamenání. V roce 2006 mu bylo za vynikající interpretační výkony uděleno čestné členství Beethoven-Haus Bonn. Je držitelem ceny Roberta Schumanna města Zwickau a od roku 2011 je nositelem řádu Pour le mérite za vědy a umění. V roce 2012 byl oceněn Velkým křížem za zásluhy Spolkové republiky Německo a Zlatou Mozartovou medailí Mezinárodní nadace Mozarteum. Od téhož roku je čestným členem Wiener Konzerthaus. V roce 2022 byla Schiffovi jako jednomu z nejvýznamnějších bachovských interpretů naší doby udělena Bachova medaile města Lipska. V roce 2008 obdržel medaili Wigmore Hall v Londýně za třicetiletou hudební činnost v této síni. V roce 2012 byl jmenován mimořádným členem Balliol College na univerzitě v Oxfordu. V roce 2013 obdržel v Londýně nejvyšší vyznamenání Královské filharmonické společnosti, Zlatou medaili. Je držitelem čestných doktorátů Univerzity v Leedsu (2014) a Royal College of Music v Londýně (2018). V roce 2014 jej královna Alžběta II. jmenovala rytířem bakalářem za zásluhy o hudbu. V roce 2021 obdržel v Praze Cenu Antonína Dvořáka za dlouholetou propagaci a podporu kulturního dědictví českých skladatelů prostřednictvím četných nahrávek a koncertní činnosti po celém světě.

Od prosince 2014 je čestným občanem města Vicenzy a od roku 2016 čestným členem Accademia Olimpica di Vicenza, od níž v roce 2023 obdržel ocenění Lauro Olimpico za mimořádný přínos ke zhodnocení uměleckého a kulturního dědictví Vicenzy. V březnu 2024 mu Teatro La Fenice v Benátkách udělilo cenu Una vita nella musica.

V srpnu 2023 byl při svém 66. vystoupení na Salcburském festivalu vyznamenán odznakem s rubíny jako „klíčový interpret, který utvářel historii festivalu“. V červnu 2024 byl Sir András Schiff vyznamenán rakouským Čestným křížem za vědu a umění I. třídy a obdržel Bösendorferův prsten, který před ním získali Wilhelm Backhaus a Paul Badura-Skoda.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.