Orchestr Česká sinfonietta byl založen roku 2010, jeho uměleckým vedoucím je hornista a dirigent Radek Baborák. Základ orchestru tvoří členové Baborak Ensemble a sólisté mladé generace předních českých souborů a orchestrů, mj. Wihanova a Heroldova kvarteta, Epoque Quartetu, Afflatus Quintetu, Českého noneta, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Orchestru Národního divadla a PKF – Pražské komorní filharmonie. Repertoár tělesa zahrnuje především hudbu vrcholného baroka (Bach, Händel, Telemann), klasicismu (Mozart, Haydn, Beethoven), romantismu (Schubert, Mendelssohn, Brahms, Dvořák) a první poloviny 20. století (Ravel, Ibert, Respighi, Bartók, Prokofjev). Obecenstvo i hudební kritika na interpretačním stylu orchestru oceňují především mladistvý zápal, virtuozitu a stylovou přesvědčivost. Pro prestižní japonskou nahrávací společnost Octavia Records soubor pořídil nahrávku Mozartových a Haydnových symfonií a hornových koncertů. Většina členů se zabývá i jinými žánry, jako je jazz, etno a rock, nebo interpretací renesanční, barokní i soudobé hudby.

Orchestr Česká sinfonietta byl založen roku 2010, jeho uměleckým vedoucím je hornista a dirigent Radek Baborák. Základ orchestru tvoří členové Baborak Ensemble a sólisté mladé generace předních českých souborů a orchestrů, mj. Wihanova a Heroldova kvarteta, Epoque Quartetu, Afflatus Quintetu, Českého noneta, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Orchestru Národního divadla a PKF – Pražské komorní filharmonie. Repertoár tělesa zahrnuje především hudbu vrcholného baroka (Bach, Händel, Telemann), klasicismu (Mozart, Haydn, Beethoven), romantismu (Schubert, Mendelssohn, Brahms, Dvořák) a první poloviny 20. století (Ravel, Ibert, Respighi, Bartók, Prokofjev). Obecenstvo i hudební kritika na interpretačním stylu orchestru oceňují především mladistvý zápal, virtuozitu a stylovou přesvědčivost. Pro prestižní japonskou nahrávací společnost Octavia Records soubor pořídil nahrávku Mozartových a Haydnových symfonií a hornových koncertů. Většina členů se zabývá i jinými žánry, jako je jazz, etno a rock, nebo interpretací renesanční, barokní i soudobé hudby.

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejvýraznější hudební osobnosti mezinárodní klasické hudební scény. Od svého sólového debutu v roce 1989 spolupracuje s mnoha světovými orchestry a špičkovými dirigenty. Po mnohaletém působení na postu sólohornisty (Berlínská filharmonie) a obohacen řadou zkušeností na poli komorní hudby i uměleckým vedením souborů (Baborak Ensemble, Horn Chorus, Afflatus Quintet) se od roku 2008 začal paralelně věnovat kariéře dirigenta. Tím navazuje na tradici dirigujících instrumentalistů, kteří se rozhodli realizovat své umělecké představy a sny ve vlastním dirigentském nastudování. Baborákovým mentorem a vzorem je v tomto především maestro Daniel Barenboim, jemuž asistoval při West-Eastern Divan Orchestra, sólově vystupuje pod jeho vedením, participuje na komorních projektech Boulez Ensemble a působí jako profesor na Barenboim-Said Academy v Berlíně.

Iniciačním impulzem při vykročení k dirigentskému pultu bylo vyzvání hudebníků Mito Chamber Orchestra, aby zastoupil jejich indisponovaného šéfdirigenta maestra Seiji Ozawu na evropském turné orchestru v roce 2008. Baborák se stal Ozawovým žákem a jejich spolupráce vyvrcholila při jubilejním stém koncertu MCO, při kterém zazněla Beethovenova Devátá symfonie ‒ první dvě věty dirigoval Radek Baborák a třetí a finální Seiji Ozawa.

V roce 2011 iniciuje Baborák založení festivalového orchestru Česká sinfonietta, jehož je šéfdirigent, a od roku 2013 přebírá umělecké vedení Pražských komorních sólistů. Od sezóny 2017 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem Yamagata Symphony Orchestra a od sezóny 2021 je šéfdirigentem Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.

Radek Baborák spolupracuje s orchestry Duisburger Philharmoniker, Das Symphonie Orchester Berlin, Thüringer Philharmonie, Rheinisches Philharmonie, Malaysian Philharmonic orchestra, Istanbul State Orchestra, Mozarteum Orchester Salzburg, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, PKF ‒ Prague Philharmonia a dalšími.

Zcela mimořádná je jeho popularita v Japonsku, kde řídil řadu orchestrů, jako např. New Japan Philharmonic, Mito Chamber Orchestra, Tokyo Philharmonic, Nagoya Philharmonic, Kioi Sinfonietta.

Jako dirigent/sólista vystoupil na renomovaných festivalech jako Maggio musicale Fiorentino, Mozartwoche Salzurg, Pacific Music Festival, Marta Argerich Festival Beppu, Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl. Doprovázel renomované sólisty: Yefim Bronfmann, Guy Braunstein, Julian Steckel, Saleem Aboud Ashkar, Marie-Piere Langlamet, Jana Boušková, Clara Dent, Janne Saksala, Dalibor Karvay, Jan Mráček, Ricardo Galliano.

Repertoár Radka Baboráka zahrnuje skladby barokní, klasicistní, romantické, díla autorů dvacátého i jednadvacátého století jako N. Tamir, T. Hosokawa, J. Adams, E. P. Salonen, A. S. Saario.

Ve světových premiérách uvedl skladby autorů J. G. Páleníček, M. Bok, L. Hurník, A. Březina, vlastní kompozice l'Orangerie, N.V.P.

Zdroj: Česká sinfonietta

Renomovaná saxofonistka Kateřina Pavlíková se věnuje širokému spektru hudebních aktivit. Od roku 1999 působí v Bohemia Saxophone Quartet, jehož repertoár zahrnuje klasickou i jazzovou hudbu, soudobé skladby většinou přímo věnované souboru, jakož i velké množství transkripcí, z nichž řadu vytvořila sama Pavlíková. S tímto souborem se zúčastnila mnoha význačných mezinárodních hudebních festivalů, např. Pražské jaro, Struny podzimu, Hofkonzerte im Podewil Berlin, Sächsisch-Böhmisches Musik Festival aj. Jako sólistka vystoupila např. s PKF – Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Brno, Filharmonií Hradec Králové, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou filharmonií či Komorní filharmonií Pardubice. Z její spolupráce se současnými českými i zahraničními skladateli vzniklo několik nových skladeb pro barytonový saxofon, věnovaných přímo Pavlíkové. Intenzivně se věnuje také pedagogické činnosti. Hru na saxofon vyučuje na Konzervatoři České Budějovice a na Základní umělecké škole ve Volarech.

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.