Kvalitní hudební soutěže neznají opravdové poražené – o úrovni hudebníků svědčí už samotná účast v závěrečných kolech. Semifinalisté Concertina Praga – Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže mladých hudebníků v kategoriích komorní i sólová hra − se představí na odpoledním koncertu v Sukově síni Rudolfina. Jejich účinkování na Talent Stage bude důkazem, že hudba se nedostatku mladých, nadaných a pracovitých lidí zatím nemusí obávat.

Interprety oznámíme v průběhu května po zveřejnění výsledků 1. kola soutěže.

Sedmnáctiletý Kristóf Havasi pochází z maďarského města Bonyhád. Hudbě se začal věnovat v osmi letech: jeho prvním nástrojem byla zobcová flétna, poté dva roky hrál na klarinet a ve věku 10 let se začal po vzoru svého otce věnovat hře na saxofon. Hudební studia zahájil na hudební škole v Bonyhádu pod pedagogickým vedením Jaroszlava Seleljo. Během studií získal první ceny v krajských a regionálních soutěžích, prvenství a zvláštní cenu si vybojoval rovněž v Národní saxofonové soutěži v roce 2016. Získal rovněž první Stříbrnou cenu v mezinárodní soutěži Femus v letech 2017 a 2018, kde měl možnost hrát se Smyčcovým orchestrem města Szekszárd. V roce 2018 byl přijat na Bartókovu konzervatoř v Budapešti a v současné době studuje pod vedením pedagožky Erzsébet Seleljo. Během studia vyhrál první Zlaté umístění v soutěži Femus a třetí místo v sedmé Národní saxofonové soutěži v roce 2019.

Mladou klarinetistku Barboru Lisickou k hudbě přivedl její tatínek už v útlém věku, na zobcovou flétnu začala hrát ve čtyřech letech. Od deseti let hraje na klarinet, nejprve v ZUŠ Frýdek-Místek ve třídě Jitky Svobodové a pak na Hudebním gymnáziu v Praze ve třídě profesora Milana Poláka, jehož studentkou je dodnes.

V roce 2017 získala 1. cenu v celostátním kole soutěže ZUŠ v Praze. Následovalo vítězství v mezinárodní interpretační soutěži u příležitosti konání Mezinárodního festivalu slovanské hudby, kde si také zahrála na koncertě mladých sólistů, jež byl přenášen na Českém rozhlase Vltava. V roce 2019 získala 3. cenu v soutěži Pro Bohemia. Zúčastnila se projektu Mladé talenty s Janáčkovou Filharmonií Ostrava, kde si jednak zahrála jako členka orchestru a také vyhrála konkurz na sólové vystoupení s ním.

Pravidelně se účastní klarinetových kurzů profesorky Ludmily Peterkové a také Ostravských klarinetových kurzů pod vedením Igora Františáka a Karla Dohnala.

Houslistka Lora Markova a violoncellista Syon Najman díky společnému zájmu o komorní hudbu vytvořili po letech sólového hraní uskupení Lora a Syon Duo. Lora Markova začala hrát na housle jako pětiletá ve třídě Blagorodna Taneva na Národní hudební škole v Sofii. Je laureátkou soutěží v Bulharsku, na Ukrajině, v Itálii, Německu, České republice, Maďarsku a Belgii. Roku 2019 získala 2. cenu na Concertinu Praga a o rok později 1. cenu na Soutěži Leonida Kogana. Představila se na koncertech v Německu, Francii, Belgii, Itálii, Švýcarsku, Řecku a USA. Syon Najman se začal učit hře na violoncello u Daniely Cherpokové ve věku šesti let. Zúčastnil se festivalů v Belgii, Itálii, Německu, Švýcarsku a Bulharsku. Byl oceněn na mezinárodních soutěžích: 2. cenou na Soutěži Davidov (2018), 2. cenou s Codam String Quartetem (2018) a 1. cenou v kategorii Violoncello na Concertinu Praga 2019. Oba interpreti jsou v současné době nominováni Bulharským národním rozhlasem na cenu Mladý hudebník roku.

Ensemble Symbolique je uskupení čtyř mladých hudebníků studujících v Praze. V souboru působí tři studenti jednoho ročníku Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy, a to hobojistka Františka Matoušková, flétnistka Theodora Kopecká a klavírista Pavol Praženica. V únoru letošního roku se k nim připojila klarinetistka Natálie Hrdová z Pražské konzervatoře. V této sestavě hrají poprvé. Soutěžní program nastudovali pod vedením prof. Václava Kunta. Za zdroj inspirace pokládají francouzskou hudbu, která je bohatá na repertoár pro dechová komorní uskupení, a v budoucnu by se rovněž rádi věnovali nastudování některých skladeb v širším nástrojovém obsazení. Hraní v komorním souboru vnímají jako obohacení i v rámci sólové hry a zároveň je pro ně skvělou zkušeností a zážitkem.

Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.