Závěr Komorní řady Dvořákovy Prahy letos patří mimořádné sestavě, která by mohla tvořit základ festivalového týmu „all stars“. Ke Komornímu orchestru České filharmonie se jako sólisté připojí houslista Josef Špaček, violoncellista Tomáš Jamník a pochopitelně také kurátor Komorní řady, klavírista Lukáš Vondráček. První z nich se navíc ujme uměleckého vedení tohoto hudebního společenství. V kompletní sestavě všichni provedou Grand rondeau pro klavírní trio a orchestr od Jana Václava Huga Voříška – českého skladatele, jehož hudba nezapře prostředí klasicistní Vídně a především vliv o generaci staršího Beethovena. Voříškovo „velké rondo“ obklopují dvě serenády pro smyčcový orchestr – první od Josefa Suka a závěrečná od Antonína Dvořáka. Jejich melodické bohatství a lyricky prozářená atmosféra obestřou Voříškovo koncertantní drama.

Komorní orchestr České filharmonie zahájil svou uměleckou činnost po dvou letech příprav v roce 2018. Těleso bylo založeno z podnětu někdejšího šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka, který nutnost vzniku takového projektu vnímal jako nezbytnost pro pravidelnou „hygienu“ orchestrálních hráčů. Soubor nemá pevně stanovené stálé obsazení, ale obměňuje se do různých komorních seskupení, sestavených výhradně z členů České filharmonie, podle potřeb právě interpretovaného repertoáru. Ten sahá od hudby období baroka až po tvorbu současných autorů. Při svém prvním vystoupení, kterým byl mimořádný Vánoční koncert v prosinci 2018 s barokním repertoárem, soubor spolupracoval s věhlasným specialistou na interpretaci staré hudby, dirigentem Reinhardem Goebelem. Mezi dosavadní sólisty, s nimiž soubor vystoupil, patří sopranistka Simona Šaturová, tenorista Jaroslav Březina, cembalistka Barbara Maria Willi či houslisté Jan Mráček a Jiří Vodička. Uměleckým garantem projektu je koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček.

Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku.

Josef vystupuje s významnými orchestry po celém světě. V posledních letech se na světových pódiích objevil například s Českou filharmonií, Orchestre de Paris, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Bamberger Symphoniker, Konzerthausorchester Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Japan Philharmonic Orchestra, Netherlands Philharmonic Orchestra, hr-Sinfonieorchester nebo Stavanger Symphony Orchestra.

Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef i komorní hudbě a je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě. S cellistou Timotheem Gavriilidis-Petrinem a pianistou George Xiaoyuan Fu tvoří mezinárodní Trio Zimbalist, jež každoročně absolvuje turné po USA a Evropě.

K vrcholům Josefovy sezony 2023–24 patří debut s Chicagským symfonickým orchestrem a Jakubem Hrůšou, s Atlantským symfonickým orchestrem a dirigentkou Nathalie Stutzmann nebo opětovné hostování na prestižním festivalu ve švýcarském Verbier. Je rezidenčním umělcem Residentie Orchestra v Haagu s dirigenty Anjou Bihlmaier a Junem Märklem.

V České republice jej uslyšíme s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s Moravskou filharmonií Olomouc, Orchestrem Národního divadla Brno či Karlovarským symfonickým orchestrem. Bude opět také hostem našich nejvýznamnějších festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Lípa Música a SHF.

Diskografie Josefa Špačka zahrnuje nejnověji (2023, Supraphon) kritikou vysoce ceněné album s díly B. Martinů. Dvojkoncert pro housle a klavír v interpretaci s Miroslavem Sekerou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Popelky na nahrávce doplňují komorní skladby – Sonáta č. 3 a Pět krátkých kusů. Unikátní komorní repertoár představuje album Cesty s violoncellistou Tomášem Jamníkem (Supraphon, 2022). S Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem nahrál Josef Špaček Dvořákovy a Janáčkovy houslové koncerty a Sukovu Fantazii.

Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Je laureátem světově proslulé mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu a vítězem mezinárodní houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu. Po devět sezon působil jako nejmladší koncertní mistr České filharmonie a od roku 2016 je jejím rezidentním umělcem.

Josef Špaček hraje na housle „LeBrun; Bouthillard“ Guarneri del Gesù cca. 1732, zapůjčené od společnosti Ingles & Hayday.

zdroj: Agentura MAKROPULOS

Violoncellista Tomáš Jamník, uznávaný interpret klasické i soudobé hudby, je znám i jako iniciátor hudebních projektů. V jeho hře je obzvlášť oceňována důkladná znalost přednášené skladby, práce s detaily a vřelá hudební komunikace s publikem.

V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské jaro, stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně. Jako sólista hostoval u významných českých i zahraničních orchestrů, mimo jiné Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, České filharmonie, Jerusalem Symphony Orchestra, Córdoba Symphony Orchestra a Philharmonia Orchestra London. Uznáván je i jako komorní hráč. S houslistou Josefem Špačkem vydal v dubnu 2022 kritikou oceňované album Paths věnující se skladbám českých autorů.

V roce 2023 Tomáš vystoupí na MHF Pražské jaro s Capricciem pro violoncello a orchestr Jana Nováka s orchestrem FOK, taktéž na několika koncertech přednese Saint-Saënův violoncellový koncert s českými orchestry a Slovenským rozhlasovým orchestrem. Představí se také opakovaně v komorním programu s Josefem Špačkem.

V květnu 2023 dokončí svůj půlroční pobyt v USA v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, díky kterému přednáší a vystupuje koncertně v New Yorku, Bostonu, Chicagu, Kansasu a dalších městech.

Vedle interpretační kariéry je Tomáš nadšeným inovátorem v oboru klasické hudby. Je autorem iniciativy Vážný zájem, od roku 2015 působí jako umělecký vedoucí Akademie komorní hudby a v roce 2019 se stal uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie.

Tomáš studoval hru na violoncello v Praze u Mirko Škampy, Martina Škampy a Josefa Chuchro, pokračoval v Lipsku u Petera Brunse a na berlínské Universität der Künste u Jens Petera Maintze. Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784, laskavě zapůjčený ze soukromé sbírky pana Aleše Voverky.

Lukáš Vondráček se stal roku 2016 suverénním vítězem Velké ceny na Mezinárodní klavírní soutěži královny Alžběty. V sezoně 2023/24 se v rámci turné Bamberských symfoniků a Jakuba Hrůši představí v Bostonu a rovněž se vrátí ke spolupráci se svými dlouholetými uměleckými partnery, jako jsou Česká filharmonie, West Australian Symphony Orchestra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Po nedávných vystoupeních na Flanderském festivalu, festivalu Le Piano Symphonique a Mezinárodním festivalu Weiwuying na Tchaj-wanu ho recitálová angažmá zavedou na varšavskou přehlídku Chopin a jeho Evropa a Piano Loop ve Splitu.

Lukáš Vondráček v uplynulém desetiletí procestoval celý svět a spolupracoval s předními orchestry, k nimž patří Philadelphia a Sydney Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Drážďanská filharmonie, Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, Philharmonia Orchestra, Filharmonie Oslo a Nizozemská filharmonie. Vystupoval s věhlasnými dirigenty, jakými jsou Paavo Järvi, Gianandrea Noseda, Jakub Hrůša, Yannick Nézet-Séguin, Marin Alsop, Christoph Eschenbach, Pietari Inkinen, Vasilij Petrenko, Anu Tali, Stéphane Denève a mnoho dalších.

Recitály ho zavedly do hamburské Elbphilharmonie, Flagey v Bruselu, lipského Gewandhausu, vídeňského Konzerthausu, Concertgebouw v Amsterdamu a na renomované festivaly − Menuhin Festival Gstaad, PianoEspoo ve Finsku, Pražské jaro a Klavírní festival v Lille.

Lukáš Vondráček poprvé veřejně vystoupil ve svých čtyřech letech. Jako patnáctiletý roku 2002 debutoval s Českou filharmonií pod vedením Vladimira Ashkenazyho a hned v dalším roce následovalo velké turné po Spojených státech. Vondráčkova přirozená, přesvědčivá muzikálnost stejně jako suverénní technika mu již dlouho vynášejí statut nadaného a vyzrálého hudebníka. Celosvětového uznání dosáhl díky mnoha mezinárodním oceněním, především prvním cenám na mezinárodních klavírních soutěžích v Hilton Head a San Marinu a na mezinárodní klavírní soutěži Unisa v Pretorii v Jihoafrické republice, jakož i díky Zvláštní ceně poroty Raymonda E. Bucka na mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburn 2009.

Po ukončení studia na Hudební akademii v Katovicích a Vídeňské konzervatoři získal Lukáš Vondráček umělecký diplom na bostonské New England Conservatory, kterou pod vedením Hung-Kuan Chena absolvoval s vyznamenáním roku 2012.

zdroj: Harrison Parott

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.