Orchestr Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy jsou novým projektem Akademie klasické hudby, která festival pořádá. Poprvé se orchestr představil na minulém ročníku frenetickým provedením Beethovenovy Symfonie č. 9 s Ódou na radost. Zárodek orchestru, který na základě myšlenky ředitele festivalu Jana Simona vybudoval dirigent Tomáš Netopil na své Letní hudební akademii v Kroměříži, se díky spojení s Akademií klasické hudby stává pravidelnou součástí Dvořákovy Prahy. Orchestr Mladých filharmoniků má ohromný význam pro samotné hráče, kteří se v něm jednak učí profesionálním návykům a navíc dostávají mimořádnou motivaci v podobě festivalového vystoupení v Rudolfinu. Zcela jiný druh zážitku ale čeká také na publikum, které se setká s nejtalentovanějšími mladými hráči, jejich bezprostředností i euforickým přístupem.

Program zahájí skladba Lukáše Sommera nazvaná Dvořák Airlines – jedná se o první festivalovou objednávku kompozice od současného autora. Večer bude pokračovat velkou klasikou: nejdříve to bude Violoncellový koncert č. 1 od Josepha Haydna, jehož svěže invenční skladby mají očistné účinky na publikum i na hudebníky. Sólistou provedení bude arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan. Program završí Serenáda pro smyčce od Petra Iljiče Čajkovského.

Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy představují koncept hudebního tělesa zaměřený na vzdělávání a rozvoj mladých talentovaných umělců. Orchestr složený ze studentů konzervatoří a vysokých uměleckých škol do 24 let nachází svou členskou základnu v řadách frekventantů Orchestrální akademie při Letní hudební akademii Kroměříž pod vedením mimořádné dirigentské osobnosti Tomáše Netopila. Jako lektoři pro jednotlivé nástrojové skupiny pak působí špičkoví instrumentalisté České filharmonie. Posláním projektu je nabídnout mladým talentovaným hudebníkům kvalifikované vedení a aktivní zkušenost s profesionálním nastudováním vybraného symfonického díla i s jeho veřejným provedením. Vystoupení v rámci festivalu Dvořákova Praha tak pro studenty představuje prezentaci výsledků jejich pracovního úsilí, schopností a nabytých dovedností. V rámci loňského ročníku festivalu se snahy mladých hudebníků zúročily při provedení Beethovenovy Deváté symfonie.

Dirigent Tomáš Netopil, jeden z celosvětově nejžádanějších českých dirigentů, je již desátým (a zároveň posledním) rokem generálním hudebním ředitelem Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. V této sezoně ho na domovské scéně čekají premiéry Wagnerova Tannhäusera, Kampeho Dogville a Mozartovy Figarovy svatby. Nastuduje též novou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Grand Théâtre de Genève. Českou filharmonii bude jako její hlavní hostující dirigent řídit kromě koncertů v pražském Rudolfinu také na Smetanově Litomyšli či Janáčkově máji, jehož je prezidentem. K dalším vrcholům této sezony patří koncerty s Orchestre de la Suisse Romande, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, s Orchestre National de Montpellier či zahajovací koncert festivalu Concentus Moraviae, při kterém stane v čele legendárního Concentus Musicus Wien.

Je uměleckým ředitelem úspěšné mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018. S festivalem Dvořákova Praha je Tomáš Netopil také pevně spjat: v sezoně 2017 byl jeho rezidenčním umělcem, v letech 2020 a 2021 na festivalu vystupovala pod jeho vedením a ve spolupráci s jeho kroměřížskou akademií Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy.

Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Prodaná nevěsta, Příhody lišky Bystroušky, Halévyho Židovka a Busoniho Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (Idomeneo, Čarostřelec, Leonora), v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa) či Věc Makropulos v Grand Théâtre de Genève.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů, kromě Essenské a České filharmonie jsou to např. Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonie nizozemského rozhlasu, Orchestra RAI Torino či Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Tomáš Netopil studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Dále ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v roce 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské Akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil na dirigentské soutěži Sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tomáš Netopil nahrává vysoce ceněná CD pro labely Supraphon, OehmsClassics, Radioservis či Dynamics.

Letos dvaatřicetiletý arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan se řadí k nejvýraznějším osobnostem mladé generace světových violoncellistů. Odrazovým můstkem k jeho závratné mezinárodní kariéře bylo vítězství v prestižní Čajkovského soutěži v roce 2011. Od té doby vystupuje na mnoha světových pódiích pod dirigenty zvučných jmen (Valerij Gergijev, Ton Koopman, Vladimir Fedosejev, Neeme Järvi) a sklízí nadšené kritiky, které ho označují za možného budoucího dědice odkazu Mstislava Rostropoviče, za aristokrata violoncella, který špičkovou techniku kombinuje se smyslem pro styl a obsah díla. Na Dvořákově Praze se představil již roku 2014, a to s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, s nimiž rovněž absolvoval turné po Japonsku. Mezi jeho nejvýraznější úspěchy posledních dvou sezon patří série čtyř recitálů v londýnské Wigmore Hall, koncerty s Daniilem Trifonovem na festivalu Verbier a řada vystoupení v New Yorku, Chicagu, San Francisku a Torontu.

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.