Komorní řadu festivalu zahájí její kurátoři. Na tři roky se jimi stali členové světově proslulého Pavel Haas Quartetu a ke spolupráci pro náš závěrečný společný rok tentokrát přizvali nejlepší kolegy z oboru. Provedou tak nejen Dvořákovy Cypřiše pro smyčcové kvarteto, ale také působivý, šestivětý Schubertův Oktet F dur.

Písně o planoucí lásce a velkém putování nepotřebují žádná slova. Mladý Antonín Dvořák se romanticky zamiloval do herečky Josefiny Čermákové: jeho cit zůstal navždy zakódovaný v cyklu písní Cypřiše, k němuž se ještě několikrát vrátil. Přepracování pro smyčcový kvartet si ponechává veškerou naléhavost, přesvědčivost i proměny nálad, které skladatel vložil do původních písní. Franze Schuberta pak provázely písně celý jeho tvůrčí život. Ze svého Poutníka odvodil první větu nádherného oktetu, který patří k jeho nejlepším komorním skladbám. Dvořáka i Schuberta k sobě navíc váže úcta ke klasickému pořádku kombinovaná s ohromnou nápaditostí i citovými vzněty, které neztratily na síle ani po staletích.

Pavel Haas Quartet patří mezi jedno z předních světových komorních těles. Soubor vystupuje v nejvýznačnějších světových koncertních sálech a za své nahrávky získal již pět ocenění Gramophone Awards a řadu dalších významných cen. V roce 2022 jej časopis BBC Music Magazine zařadil mezi 10 největších smyčcových kvartet všech dob.

Soubor pravidelně koncertuje v prestižních koncertních sálech, jako je Concertgebouw a Muziekgebouw v Amsterdamu, NCPA v Beijingu, Filharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Queen's Hall v Edinburghu, Elbphilharmonie v Hamburgu, Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie v Luxembourgu, Carnegie Hall v New Yorku, Théâtre de la Ville v Paříži, Accademia di Santa Cecilia v Římě, LG Arts Centre v Soulu, Musikverein ve Vídni, Tonhalle v Zürichu aj.

V koncertní sezoně 2024/2025 se Pavel Haas Quartet opět vrací do slavné Carnegie Hall či londýnské Wigmore Hall. Soubor absolvuje v první půlce sezony evropské turné, v jehož rámci navštíví Rakousko, Německo, Belgii a Velkou Británii. Rok 2024 zakončí turné po Spojených státech amerických. V České republice opět potěší publikum několika koncerty v rámci festivalu Dvořákova Praha, kde je soubor od září 2022 rezidenčním umělcem a kurátorem komorních koncertů včetně programování všech Dvořákových smyčcových kvartetů a komorní tvorby během tří sezon.

Pavel Haas Quartet nahrává exkluzivně pro Supraphon. Jejich nejnovější nahrávka Brahms Viola and Piano Quintets (2O22) s Borisem Giltburgem a jejich bývalým členem Pavlem Niklem sklidila velmi pozitivní kritiky. Za předchozí album Shostakovich String Quartets (2019) obdrželi cenu Classic Prague Awards za nahrávku roku a týdeník The Times ji označil za jednu ze 100 nejlepších nahrávek roku.

Soubor obdržel svých pět ocenění Gramophone Awards za nahrávky Dvořáka, Smetany, Schuberta, Janáčka a Haase a také za Dvořákovy smyčcové kvartety č. 12 „Americký“ a č. 13, za které získali i ocenění Gramophone Recording, tj. nahrávky roku 2011. Mezi další ocenění souboru patří BBC Music Magazine Awards a Diapason d’Or de l’Année v roce 2010 za nahrávku Prokofjevových smyčcových kvartetů č. 1 a č. 2.

Od vítězství v soutěži Paola Borcianiho v Itálii v roce 2005 patří mezi další významné události začátku jejich kariéry nominace na ECHO Rising Stars v roce 2007, účast v programu BBC New Generation Artists v letech 2007–2009 a stipendium speciálního souboru Borletti-Buitoni Trust, které jim bylo uděleno v roce 2010.

Pavel Haas Quartet založila v roce 2002 Veronika Jarůšková s violistou Pavlem Niklem, který byl jeho členem až do roku 2016 a je stálým hostem souboru při interpretaci smyčcových kvintetů. Členové uskupení Pavel Haas Quartet studovali u legendárního violisty Smetanova kvarteta Milana Škampy. Soubor nese jméno českého skladatele Pavla Haase (1899–1944), Janáčkova nejnadějnějšího žáka, který byl v roce 1941 nacisty vězněn v terezínském ghettu a o tři roky později umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho hudební odkaz zahrnuje tři skvostné smyčcové kvartety.

zdroj: artevisio

Je laureátem řady významných mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Řím, Bayreuth, Ostende, Sevilla, Londýn). Je členem PhilHarmonia Octet, Arundo Quartet a orchestru Státní opery Praha. Za CD „Česká hudba pro klarinet“ byl nominován na Cenu Anděl 2021. Pravidelně vyučuje na kurzech u nás i v zahraničí. Jako pedagog působí také na Fakultě umění Ostravské univerzity. S velkým ohlasem se setkávají jeho výjimečná vystoupení, na kterých uplatňuje také svůj komediální, herecký a pohybový talent, ať už jako Harlekin skladatele Karlheinze Stockhausena nebo interpret Pavích příběhů v Koncertu pro klarinet a orchestr Anderse Hillborga.

Mezi významná vystoupení Karla Dohnala patří koncerty s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou (Copland), Essenskými filharmoniky a Tomášem Netopilem (Copland, Mozart), Györskými filharmoniky (Kubín), Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (Kabeláč, Štochl, Debussy), Hudbou Hradní stráže a Policie České republiky (Nelhýbel), Janáčkovou filharmonií Ostrava (Hillborg), Filharmonickým orchestrem Gera (Kaprálová) a USC Symphony Orchestra (Françaix). Je oficiálním hráčem výrobce klarinetů, francouzské firmy Selmer a americké firmy D´Addario Woodwinds.

Tomáš Františ vystudoval Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Jiřího Seidla a prof. Františka Hermana. Od roku 1993 působil jako sólofagotista Brněnské filharmonie. Stejnou pozici získal v roce 1994 v nově založené Pražské komorní filharmonii. V roce 2013 se stal členem České filharmonie.

Je vítězem několika interpretačních soutěží (Kroměříž 1994, Chomutov 1995, Olomouc 2000) a laureátem Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2002.

Tomáš Františ je vyhledávaným interpretem soudobé hudby. V České republice premiéroval fagotové koncerty francouzských skladatelů 20. století A. Joliveta (1999), J. Francaixe (2000) a českého soudobého autora M. Hyblera (2008).

Sólově vystupuje s významnými českými orchestry (Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Brněnská filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice, Plzeňská filharmonie, Orchestr Berg a další).

Věnuje se organizaci veřejných koncertů klasické i soudobé hudby. Je zakládajícím členem souboru Prague Modern. Dále je zakladatelem Českého spolku dvouplátkových nástrojů, který se věnuje propagaci a výuce hry na fagot. Od roku 2007 vyučuje na Pražské konzervatoři a od roku 2022 na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze.

Přemysl Vojta, vítěz „Mezinárodní hudební soutěže ARD“ v roce 2010, patří mezi nejvyhledávanější a nejzajímavější hornisty současnosti. Sólově vystupuje s takovými orchestry, jako je Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Camerata Salzburg, Academy of St Martin in the Fields, Pražská komorní filharmonie nebo Kanagawa Symphony Orchestra. Po úspěšném debutu na festivalu Beethovenfest Bonn byl v roce 2011 oceněn Beethovenovým prstenem, cenou, kterou získali i takoví umělci jako Igor Levit, Lisa Batiashvili a Gustavo Dudamel. Zajímavými CD produkcemi, včetně kompletní nahrávky koncertů pro lesní roh Josepha a Michaela Haydnových a CD „Metamorphosis“, kde zazněly tři různé druhy lesních rohů, vzbudil Přemysl Vojta rozruch i v mezinárodním měřítku.

V roce 2021 byl jmenován profesorem lesního rohu na Folkwangské univerzitě umění (Folkwang Universität der Künste) v německém Essenu, a stal se tak nástupcem legend Hermanna Baumanna a Franka Lloyda.

První hodiny hry na hornu dostal Přemysl Vojta v deseti letech na brněnské ZUŠ Jaroslava Kvapila u paní Olgy Voldánové. O něco později se talentovaný závodní plavec musel rozhodnout mezi sportem a hudbou – a vybral si umění. Studium ho zavedlo k Bedřichu Tylšarovi na Pražskou konzervatoř a k Christianu-Friedrichu Dallmannovi na Univerzitu umění v Berlíně. Ještě během studií ho angažoval jako sólového hornistu Konzerthaus Berlin, později tuto funkci zastával také v orchestru Berlínské státní opery a Symfonického orchestru WDR. Jako první hornista hostoval s orchestry jako Berlínská filharmonie, Drážďanská Staatskapelle, Orchestr lipského Gewandhausu, Londýnský symfonický orchestr a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Přemysl je členem Carousel Ensemble a dechového kvintetu Breeze.

zdroj: Přemysl Vojta

Kontrabasista Petr Ries je absolventem Konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Během studií na konzervatoři se věnoval také oboru dirigování a skladbě. V letech 2003/2004 absolvoval studijní pobyt na Conservatoire National Supérieur de Musique et de Dance v Paříži ve třídě prof. Jean-Paula Celea. Svá studia dokončil v roce 2005 na Hudební fakultě AMU v Praze u prof. J. Hudce.

Je laureátem Soutěžní přehlídky konzervatoří (1996 – 1. cena), Mezinárodní kontrabasové soutěže F. Gregory v Kroměříži (1997 – 1. cena), Mezinárodní interpretační soutěže „Moravský podzim“ v Brně (1998 – 2. cena), International Musikwettbewerb Markneukirchen (1999 – 7. cena), Mezinárodní kontrabasové soutěže J. M. Spergera v Michaelsteinu (2002 – 2. cena) a Mezinárodní interpretační soutěže „Moravský podzim“ v Brně (2003 – 2. cena). V roce 2002 se stal laureátem prestižní soutěže „Talent roku 2002“ v Praze, kdy v přímém přenosu ČRo 3 Vltava provedl Koncert fis moll S. Kusevického za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

V roce 2003 vyhrál konkurz do SOČR a o rok později do České filharmonie na pozici zástupce vedoucího kontrabasové skupiny, kde působí dodnes.

Vystupuje na samostatných recitálech doma i v zahraničí. Jako sólista spolupracoval s mnoha českými i zahraničními orchestry. Je vyhledávaným komorním hráčem (Kvarteto Pavla Haase, Bennewitzovo kvarteto, Zemlinského kvarteto, Škampovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Kociánovo kvarteto, Baborák Ensemble, Belfiato Quintet, PhilHarmonia Octet aj.).

V současnosti je členem Pražských komorních sólistů a Haydn Ensemble Prague. Od roku 2010 se jako člen souboru „Czech Philharmonic Jazz Band“ věnuje také jazzové hudbě.

Pedagogicky působí na Interpretačních kurzech v Litomyšli (od roku 2003) a na Letní hudební akademii v Kroměříži. V letech 2009–2015 byl profesorem na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Je lektorem Orchestrální akademie České filharmonie. Pravidelně je zván do porot nejrůznějších soutěží.

Zdroj: www.petrries.cz

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.