Antonín Dvořák: Souborné dílo pro sólový klavír V. – Orchestr čtyř rukou
Legendy, op. 59, B. 117
Ze Šumavy, op. 68, B. 133
Příležitost navštívit koncertní program obsahující několik desítek skladeb rozhodně nepřichází každý den. Právě festivaly jsou ale ideálními chvílemi pro mimořádné zážitky. Posluchači i mladí klavíristé projdou pod vedením Iva Kahánka a muzikologa Davida Beveridge koncertním maratonem, v jehož průběhu zazní takřka všechny skladby Antonína Dvořáka pro sólový i čtyřruční klavír. Jeho klavírní dílo zazní v šesti tematických blocích, do nichž je zařazeno vše, co neobsáhly předcházející sólové recitály Iva Kahánka a Dua Ardašev.
Klavírní skladby vesměs nepatří k těm nejpopulárnějším, které Dvořák napsal – výjimkou je snad jen slavná Humoreska č. 7 Ges dur. Klavíru se ale věnoval vytrvale a také u něj často komponoval. Klavírní maraton je výjimečnou příležitostí poznat Dvořákovo klavírní myšlení v maximální intenzitě umocněné zasvěceným provedením.
Patronem události je výborný klavírista a oblíbený host Dvořákovy Prahy Ivo Kahánek. Festivalové publikum si získal už před lety jako kurátor komorní řady a také minulý rok jako interpret Dvořákova Klavírního koncertu, za jehož nahrávku obdržel BBC Music Magazine Award. Maraton bude zároveň příležitostí k festivalovému debutu klavíristů Marka Kozáka, Natálie Schwamové, Matouše Zukala, Pavla Zemena a Kristýny Znamenáčkové.
Klavírista Pavel Zemen vystudoval Konzervatoř České Budějovice a roku 2014 byl přijat na brněnskou JAMU. Již v prvním roce svého studia na této škole dosáhl výrazných úspěchů v mezinárodních soutěžích, mj. získal první cenu v soutěži Notes in Harmony v italské Bettoně a první cenu a titul absolutního vítěze v mezinárodní soutěži Young Academy Award v Římě. V roce 2016 vystoupil v rámci hudebního festivalu Janáček Brno 2016 s recitálovým matiné, o rok později získal prestižní stipendium v soutěži YMFE, v rámci Ibiza International Piano Competition obdržel zvláštní cenu za provedení Klavírní sonáty Samuela Barbera a získal první cenu a ocenění pro nejlepšího českého účastníka Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně. Vystoupil na festivalech Pražské jaro a na Mezinárodním festivalu komorní hudby v Českém Krumlově, jako sólista spolupracoval s Jihočeskou komorní filharmonií a Moravskou Filharmonií Olomouc. Pravidelně koncertuje jak po celé České republice, tak i v zahraničí. Od roku 2017 je pedagogem Konzervatoře Brno.
Kristýna Znamenáčková vystudovala Konzervatoř Brno a absolvovala magisterské studium na brněnské JAMU. V současné době pokračuje tamtéž v doktorském studiu zaměřeném na klavírní tvorbu Bohuslava Martinů. V roce 2015 získala prvenství v soutěži Nadace Bohuslava Martinů a zvláštní cenu za interpretaci Sonáty pro klavír, H. 350. Jako laureátka dostala roku 2017 příležitost představit se v Sukově síni Rudolfina a v rámci Dnů Bohuslava Martinů provést jeho Klavírní kvintet č. 1. O rok později vystoupila v rámci oslav stého výročí založení Československa se samostatným recitálem české hudby v koncertním sále National Cheng Kung University na Taiwanu. Vystupuje jako sólistka i komorní a ansámblová hráčka. S Ensemble Opera Diversa a klavíristkami Lucií Schinzelovou a Pavlou Markovou roku 2019 nahrála díla Concentus Biiugis a Rustica Musa II skladatele Jana Nováka. Podílí se na rozvoji kulturního života v rodných Boskovicích a okolí, zapojuje se v kulturně-komunitním centru Prostor, pracuje jako korepetitorka a pedagožka klavíru na Konzervatoři Brno.
Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.
