Tradiční festivalová ouvertura Po stopách Antonína Dvořáka nás letos zavede na zámek Maleč nedaleko Chotěboře. Půvabná renesančně-empírová stavba sloužila v 19. století po dobu čtyřiceti let jako letní sídlo „vůdce národa“ Františka Ladislava Riegera a v posledním životním období také jeho tchána Františka Palackého. Na zámku pobývala Riegerova dcera Marie, provdaná Červinková, jedna z nejvzdělanějších Češek své doby. Podstatnou část její literární činnosti tvořila operní libreta, z nichž dvě – Jakobína a Dimitrije – nezhudebnil nikdo menší než Antonín Dvořák. Skladatel byl v souvislosti se vznikem těchto oper s Marií Červinkovou v častém písemném kontaktu a na Malči i několikrát pobýval. V denících libretistky i v dobové korespondenci se na tyto návštěvy zachovaly krásné vzpomínky. Festivaloví návštěvníci budou mít možnost v prostorách zámku a přilehlé zahrady nasát atmosféru autentického prostředí, v němž se pohybovala řada významných osobností českého veřejného a kulturního života druhé poloviny 19. století, a vychutnat si Dvořákovu hudbu přímo v místech, která významně přispěla k jejímu vzniku. Program tradičně doplní odborným výkladem festivalový muzikolog dr. David Beveridge. Po skončení programu mohou zájemci navštívit expozici „Památník F. L. Riegra a F. Palackého“.

Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 90. sezoně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jméno sboru však rezonuje na předních příčkách i v zahraničí. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru hlavní sbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Sbormistrovské duo doplňuje Lukáš Kozubík.

Pod vedením Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce uznávaného partnera významných orchestrů. Na domácí scéně dlouhodobě spolupracuje především s Českou filharmonií a na vlastních sborových koncertech se pojí s orchestrem PKF – Prague Philharmonia. Ve světovém měřítku mezi jeho hudební partnery patří například Berlínští a Essenští filharmonici, Vídeňští symfonikové, Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu Hamburk nebo Izraelská filharmonie.

Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Semjon Byčkov, Jakub Hrůša, sir Simon Rattle, Daniel Harding, Zubin Mehta nebo Christoph Eschenbach. Také se pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Prague Sounds. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele.

V letošní sezoně se sbor představí na třech vlastních sborových koncertech. Jejich dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru a cappella či s instrumentálním doprovodem. Tradičně vystoupí na koncertech pořádaných pražskými orchestry, ale vyrazí například i do Ostravy. Zahraniční cesty povedou do Drážďan, Baden-Badenu, Hamburku a Bregenzu.

Kromě běžné koncertní činnosti se Pražský filharmonický sbor věnuje vzdělávacím projektům. Pro malé posluchače připravuje cyklus edukativních koncertů, a to jak ve školní verzi, tak i pro rodiny s dětmi. Jejich program klade důraz na zábavnou formu a aktivní zapojení dětí. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii Pražského filharmonického sboru, díky níž si mohou mladí zpěváci vyzkoušet praxi v profesionálním tělesu, podílet se na velkých hudebních projektech a získat zkušenosti ze spoluprací s předními umělci.

Hlasové kvality sboru dokazuje mimo jiné i bohatý archiv nahrávek, který se každou sezonou rozrůstá. Diskografie obsahuje alba vydaná u společností Pentatone, Decca Classics, Sony Classical nebo Supraphon. Pražský filharmonický sbor získal za natáčecí činnost i několik ocenění, konkrétně od britských časopisů Gramophone a BBC Music Magazine nebo prestižní cenu Diapason d’Or de l’Annèe. První gramofonová nahrávka vznikla v roce 1952 s dirigentem Václavem Talichem a nesla Dvořákovo oratorium Stabat Mater, mezi poslední vydané CD z roku 2023 se řadí Mahlerova Symfonie č. 2 s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem a vlastní album sboru Stravinskij, Janáček, Bartók: Village Stories.

Pražský filharmonický sbor je držitelem ceny Classic Prague Award 2018 za Nejlepší vokální koncert, Ceny České televize – Klasika roku a v roce 2022 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka za mimořádné umělecké zásluhy, propagaci a popularizaci české hudby.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

Vystudovala obory hra na klavír u prof. Jaroslava Čermáka, hra na cembalo u prof. Rudolfa Zelenky na konzervatoři v Teplicích a sbormistrovství chrámové hudby pod vedením profesorů Jiřího Koláře a Marka Štryncla na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je profesorkou operní korepetice na Pražské konzervatoři a korepetitorkou Pražského filharmonického sboru.

Lenka Navrátilová dlouhodobě spolupracuje s Pražským komorním sborem (PKS), Smíšeným pěveckým sborem ČNSO a je sbormistryní Kühnova smíšeného sboru.Dirigovala koncerty se sborem na festivalech Dvořákova Praha, Musica Holešov, Svatováclavské slavnosti. Sbormistrovsky se podílela na koncertech pro Českou filharmonii, Symfonický orchestr FOK, orchestr Berg, pro Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, Film music Prague, Prague Proms a koncertech pořádaných v produkci Radia Classic. Připravila také sbor pro operní inscenaci v Národním divadle. V rámci řady samostatných koncertů KSS uvedla několik světových premiér sborových skladeb (M. O. Štědroň, J. R. Dřízal, J. Dvořáček, J. Trtík). Jako zástupce sbormistra Pražského filharmonického sboru působila při koncertních zájezdech v Dohá, Berlíně a na operním festivalu v Sankt Gallen.

Klavírista, zpěvák a pedagog Ahmad Hedar od dětství zpíval ve sboru Pueri Gaudentes. Studium hry na klavír završil na pražské AMU ve třídě Martina Kasíka a Františka Malého. Zúčastnil se mnoha mistrovských kurzů mj. pod vedením Paula Badury Skody. Jako korepetitor operního zpěvu pracoval s předními pěvci mladé generace Petrem Nekorancem, Kateřinou Kněžíkovou a Romanem Hozou, ale i s operními legendami Gabrielou Beňačkovou či Evou Randovou. V roce 2016 získal cenu za nejlepší klavírní doprovod na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Je členem spolku RunOperun, který se snaží přiblížit operu mladému publiku a široké veřejnosti na neobvyklých místech. S tímto spolkem nastudoval opery Kouzelná flétna, Figarova svatba, Rusalka a Lidský hlas. Roku 2019 se stal stipendistou prestižních Bayreuther Festspiele. Kromě klavíru se věnuje i zpěvu, a to opernímu i neklasickému. Od roku 2019 pedagogicky působí na Konzervatoři Jana Deyla.

Kateřina Ochmanová je držitelkou několik ocenění v národních soutěžích základních uměleckých škol v různých oborech. Na pražské AMU absolvovala obor klavír pod vedením Ivo Kahánka. Zúčastnila se mnoha mistrovských kurzů a byla vybrána mezi účastníky masterclass se světoznámou specialistkou na interpretaci skladeb J. S. Bacha Angelou Hewitt v Lipsku. Jeden akademický rok strávila na univerzitě v Drážďanech ve třídě Arkadi Zenzipéra v rámci programu Erasmus. V zahraničí (Paříž, Vídeň) stejně jako na pražské HAMU se rovněž věnovala studiu komorní hry. Je držitelkou několika cen za klavírní spolupráci, spolu s Martinem Smutným získala druhé místo a zvláštní cenu za nejlepší provedení díla Antonína Dvořáka na Schubertově mezinárodní soutěži pro klavírní dua. Jako sólistka vystoupila mj. s Komorní filharmonií Pardubice a Janáčkovým komorním orchestrem. Je zakládající členkou souboru Quasi Trio, které se pravidelně objevuje na českých koncertních pódiích.

Sopranistka Tereza Hořejšová absolvovala Konzervatoř Pardubice a pražskou HAMU. Je laureátkou několika mezinárodních soutěží, především dvojnásobnou vítězkou soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii Junior a Píseň. S úspěchem se zúčastnila i Mezinárodní soutěže Evy Marton v Budapešti nebo Ferruccia Tagliaviniho v Deutschlandsbergu. Rok studovala v Miláně na Konzervatoři Giuseppe Verdiho, kde se představila v soudobé opeře Valentina, v Mozartově Figarově svatbě a Verdiho La Traviatě. V posledních dvou letech se pravidelně účastní turné po Německu a Švýcarsku v roli První dámy (Kouzelná flétna) a Anny (Nabucco). Hostuje v libereckém divadle v roli Ciboletty (Noc v Benátkách) a Druhé žínky (Rusalka). Pravidelně externě spolupracuje s Pražským filharmonickým sborem a kromě zpěvu se věnuje také hře na klavír a korepeticím. Její velkou vášní jsou recitály s klavírním doprovodem, především pak česká a zahraniční písňová literatura.

Raman Hasymau v letech 2006–2010 studoval sbormistrovství na Minské konzervatoři, poté čtyři roky klasický zpěv na Pražské konzervatoři a od roku 2018 pokračuje ve vzdělání na Hudební akademii múzických umění v Praze, kde studuje operní zpěv. Působil nejprve jako sborista a později jako sólista Běloruské filharmonie. Během studií na Pražské konzervatoři ztvárnil roli Vulcana v opeře Jeana-Baptista Lullyho Psýché a postavu Miloše v opeře Černé jezero Josefa Richarda Rozkošného, v rámci studia na HAMU se představil jako Jeník ve Smetanově Prodané nevěstě a jako Don Ottavio v Mozartově Donu Giovannim. Na festivalu Barokní slavnosti v Olomouci zpíval roli generála Parmenia v opeře Tomáše Hanzlíka Lacrimae Alexandri Magni a v letošním roce se zúčastnil turné po Německu, kde vystoupil jako Tamino v Mozartově Kouzelné flétně.

Zámek Maleč se nachází nedaleko Chotěboře severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Byl vystavěný v roce 1602 Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově jako pozdně renesanční zámek na místě původně středověké tvrze. Do dnešní klasicistní podoby byl přestaven po roce 1827. Zámek obklopuje anglický park s řadou vzácných dřevin a rybníčkem. Od roku 2018 je zpřístupněný veřejnosti a stálou expozicí představuje život a dílo dvou významných osobnosti české historie 19. st. F. L. Riegra a F. Palackého. Více na webu www.zamekmalec.cz.