Svůj první klavírní kvartet napsal Antonín Dvořák s mozartovskou svižností za pouhých osmnáct dní. Rozhodně se ale nejedná o odbyté dílo, třiatřicetiletý Dvořák v něm naopak dokazuje, že se z něj právě v této době stává zcela osobitý a mimořádný skladatel. Dvořákovy klavírní kvartety jsou letos zásadními příspěvky do řady Dvořák Collection, která tvoří dlouhodobě pilotní linii festivalu. Ústřední osobností jejich provedení je klavírista Lukáš Vondráček, který si k tomu pozval své stabilní spoluhráče. Houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a violoncellista Tomáš Jamník budou spolu s Vondráčkem nejen vzájemně propojenými interprety Dvořákových kvartetů, ale na prvním společném koncertě festivalu se představí také jako smyčcové trio. Velké letošní výročí připomenou provedením Smyčcového tria c moll Ludwiga van Beethovena a připojí k němu Serenádu pro smyčcové trio C dur Ernsta von Dohnányiho. Ve srovnání s klasikem Beethovenem vzbuzuje Dohnányiho Serenáda dojem, jako by Dvořák autorovi při její kompozici nenápadně radil.

Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku.

Josef vystupuje s významnými orchestry po celém světě. V posledních letech se na světových pódiích objevil například s Českou filharmonií, Orchestre de Paris, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Bamberger Symphoniker, Konzerthausorchester Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Japan Philharmonic Orchestra, Netherlands Philharmonic Orchestra, hr-Sinfonieorchester nebo Stavanger Symphony Orchestra.

Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef i komorní hudbě a je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě. S cellistou Timotheem Gavriilidis-Petrinem a pianistou George Xiaoyuan Fu tvoří mezinárodní Trio Zimbalist, jež každoročně absolvuje turné po USA a Evropě.

K vrcholům Josefovy sezony 2023–24 patří debut s Chicagským symfonickým orchestrem a Jakubem Hrůšou, s Atlantským symfonickým orchestrem a dirigentkou Nathalie Stutzmann nebo opětovné hostování na prestižním festivalu ve švýcarském Verbier. Je rezidenčním umělcem Residentie Orchestra v Haagu s dirigenty Anjou Bihlmaier a Junem Märklem.

V České republice jej uslyšíme s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s Moravskou filharmonií Olomouc, Orchestrem Národního divadla Brno či Karlovarským symfonickým orchestrem. Bude opět také hostem našich nejvýznamnějších festivalů Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Lípa Música a SHF.

Diskografie Josefa Špačka zahrnuje nejnověji (2023, Supraphon) kritikou vysoce ceněné album s díly B. Martinů. Dvojkoncert pro housle a klavír v interpretaci s Miroslavem Sekerou a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Popelky na nahrávce doplňují komorní skladby – Sonáta č. 3 a Pět krátkých kusů. Unikátní komorní repertoár představuje album Cesty s violoncellistou Tomášem Jamníkem (Supraphon, 2022). S Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem nahrál Josef Špaček Dvořákovy a Janáčkovy houslové koncerty a Sukovu Fantazii.

Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Je laureátem světově proslulé mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu a vítězem mezinárodní houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu. Po devět sezon působil jako nejmladší koncertní mistr České filharmonie a od roku 2016 je jejím rezidentním umělcem.

Josef Špaček hraje na housle „LeBrun; Bouthillard“ Guarneri del Gesù cca. 1732, zapůjčené od společnosti Ingles & Hayday.

zdroj: Agentura MAKROPULOS

PAVEL NIKL (nar. 6. srpna 1980 v Kyjově) svá studia zahájil v roce 1995 ve violové třídě prof. Zdeňka Nováka na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži, kterou absolvoval v roce 2001. Následovala studia na HAMU v Praze (2001–2006) u prof. Jana Pěrušky a prof. Milana Škampy. Během studia se zúčastnil několika mistrovských kurzů, kde si prohluboval své hudební vzdělání, a mezinárodních soutěží, kde získal některá ocenění, např. soutěž konzervatoří ČR Teplice – 1. cena (1995), mezinárodní soutěž Beethovenův Hradec – 3. cena, čestné uznání a cena za nejlepší provedení skladby 20. století (1997, 2000), mezinárodní mistrovské kurzy Semmering – cena za nejlepší provedení děl B. Bartóka a B. Martinů (2001), mezinárodní soutěž J. Brahmse Pörtschach – 2. cena (2002) atd. Jako sólista spolupracoval s Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií B. Martinů Zlín, Moravskou filharmonií Olomouc, Severočeskou filharmonií Teplice, Jihočeskou filharmonii České Budějovice a dalšími.

V roce 2002 se těžiště jeho činnosti přeneslo ke komorní hře. Je jedním ze zakládajících členů smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet, které si za dobu své existence získalo velké mezinárodní uznání za koncertní i nahrávací činnost. Soubor od svého vzniku úzce spolupracoval s prof. Milanem Škampou, violistou legendárního Smetanova kvarteta, a studoval také u významných osobností světové kvartetní hry jako Walter Levin (LaSalle Q.), Piero Farulli (Q. Italiano), Norbert Brainin (Amadeus Q.), Hatto Bayerle (Alban Berg Q.), Valentin Berlinski (Borodin Q.), Christophe Coin (Q. Mosaiques) atd.

Ihned po vítězství na mezinárodních soutěžích Pražské jaro a Premio Paolo Borciani v italském Reggio Emilia v roce 2005 se Pavel Haas Quartet etabloval mezi nejvýznamnější komorními soubory současnosti. Vystoupil v nejvěhlasnějších koncertních síních světa, jakými jsou Konzerthaus Vídeň, Mozarteum Salzburg, Concertgebouw Amsterdam, Palais des Beaux-Arts Brusel, Tonhalle-Orchester Zürich, Herkulessaal Mnichov, Filharmonie Berlín, Filharmonie Kolín nad Rýnem, Symphony Hall Birmingham, Wigmore Hall Londýn, Carnegie Hall New York a celé řadě dalších. Vystoupil mimo jiné na festivalech v Aldeburghu, Edinburghu, Zeistu, Verbier a podnikl turné po zemích Evropy, Asie, USA i Austrálii. Soubor spolupracuje i s celou řadou dalších vynikajících hráčů jako Boris Giltburg, Denis Kozhukhin, Khatia Buniatishvili, Sharon Kam atd.

Pavel Haas Quartet exkluzivně nahrává pro Supraphon. Za své nahrávky obdržel několikrát nejprestižnější evropskou cenu Gramophone Award včetně nahrávky roku, Diapason d’Or de l’Année a BBC Music Magazine Award.

Pavel Nikl se věnuje i pedagogické činnosti a v rámci aktivit kvarteta se podílel na masterclass na univerzitách v Evropě, USA i Austrálii. Od roku 2016, po ukončení dráhy violisty v Pavel Haas Quartet, působí jako profesor violy a komorní hry na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Se souborem však nadále velmi úzce spolupracuje a mimo nahrávku Dvořákových kvintetů, která obdržela Gramophone Award 2018, s ním příležitostně koncertuje. Jakožto zkušený komorní hráč je zván ke spolupráci s dalšími špičkovými hudebníky (Gil Shaham, Tabea Zimmermann, Antoine Tamestit, Kian Soltani, Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Dalibor Karvay, Josef Špaček aj.). Zasedá také v národních i mezinárodních soutěžních porotách. Byl členem mezinárodní poroty první violové soutěže Pražského jara 2023.

zdroj: Pavel Nikl

Violoncellista Tomáš Jamník, uznávaný interpret klasické i soudobé hudby, je znám i jako iniciátor hudebních projektů. V jeho hře je obzvlášť oceňována důkladná znalost přednášené skladby, práce s detaily a vřelá hudební komunikace s publikem.

V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské jaro, stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award 2011 v Londýně. Jako sólista hostoval u významných českých i zahraničních orchestrů, mimo jiné Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, České filharmonie, Jerusalem Symphony Orchestra, Córdoba Symphony Orchestra a Philharmonia Orchestra London. Uznáván je i jako komorní hráč. S houslistou Josefem Špačkem vydal v dubnu 2022 kritikou oceňované album Paths věnující se skladbám českých autorů.

V roce 2023 Tomáš vystoupí na MHF Pražské jaro s Capricciem pro violoncello a orchestr Jana Nováka s orchestrem FOK, taktéž na několika koncertech přednese Saint-Saënův violoncellový koncert s českými orchestry a Slovenským rozhlasovým orchestrem. Představí se také opakovaně v komorním programu s Josefem Špačkem.

V květnu 2023 dokončí svůj půlroční pobyt v USA v rámci Fulbright-Masarykova stipendia, díky kterému přednáší a vystupuje koncertně v New Yorku, Bostonu, Chicagu, Kansasu a dalších městech.

Vedle interpretační kariéry je Tomáš nadšeným inovátorem v oboru klasické hudby. Je autorem iniciativy Vážný zájem, od roku 2015 působí jako umělecký vedoucí Akademie komorní hudby a v roce 2019 se stal uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie.

Tomáš studoval hru na violoncello v Praze u Mirko Škampy, Martina Škampy a Josefa Chuchro, pokračoval v Lipsku u Petera Brunse a na berlínské Universität der Künste u Jens Petera Maintze. Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784, laskavě zapůjčený ze soukromé sbírky pana Aleše Voverky.

Lukáš Vondráček se stal roku 2016 suverénním vítězem Velké ceny na Mezinárodní klavírní soutěži královny Alžběty. V sezoně 2023/24 se v rámci turné Bamberských symfoniků a Jakuba Hrůši představí v Bostonu a rovněž se vrátí ke spolupráci se svými dlouholetými uměleckými partnery, jako jsou Česká filharmonie, West Australian Symphony Orchestra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Po nedávných vystoupeních na Flanderském festivalu, festivalu Le Piano Symphonique a Mezinárodním festivalu Weiwuying na Tchaj-wanu ho recitálová angažmá zavedou na varšavskou přehlídku Chopin a jeho Evropa a Piano Loop ve Splitu.

Lukáš Vondráček v uplynulém desetiletí procestoval celý svět a spolupracoval s předními orchestry, k nimž patří Philadelphia a Sydney Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Drážďanská filharmonie, Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, Philharmonia Orchestra, Filharmonie Oslo a Nizozemská filharmonie. Vystupoval s věhlasnými dirigenty, jakými jsou Paavo Järvi, Gianandrea Noseda, Jakub Hrůša, Yannick Nézet-Séguin, Marin Alsop, Christoph Eschenbach, Pietari Inkinen, Vasilij Petrenko, Anu Tali, Stéphane Denève a mnoho dalších.

Recitály ho zavedly do hamburské Elbphilharmonie, Flagey v Bruselu, lipského Gewandhausu, vídeňského Konzerthausu, Concertgebouw v Amsterdamu a na renomované festivaly − Menuhin Festival Gstaad, PianoEspoo ve Finsku, Pražské jaro a Klavírní festival v Lille.

Lukáš Vondráček poprvé veřejně vystoupil ve svých čtyřech letech. Jako patnáctiletý roku 2002 debutoval s Českou filharmonií pod vedením Vladimira Ashkenazyho a hned v dalším roce následovalo velké turné po Spojených státech. Vondráčkova přirozená, přesvědčivá muzikálnost stejně jako suverénní technika mu již dlouho vynášejí statut nadaného a vyzrálého hudebníka. Celosvětového uznání dosáhl díky mnoha mezinárodním oceněním, především prvním cenám na mezinárodních klavírních soutěžích v Hilton Head a San Marinu a na mezinárodní klavírní soutěži Unisa v Pretorii v Jihoafrické republice, jakož i díky Zvláštní ceně poroty Raymonda E. Bucka na mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburn 2009.

Po ukončení studia na Hudební akademii v Katovicích a Vídeňské konzervatoři získal Lukáš Vondráček umělecký diplom na bostonské New England Conservatory, kterou pod vedením Hung-Kuan Chena absolvoval s vyznamenáním roku 2012.

zdroj: Harrison Parott

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.