5.9.2022, redakce
O Clevelandském orchestru, který je po celém světě tou nejznámější vizitkou jeho rodného města, hovoří americký novinář Frank Kuznik s neskrývaným nadšením a hrdostí. Jak sám říká, pokud člověka hudebně formuje těleso takových kvalit, má laťku nastavenou opravdu vysoko. Koncerty ve slavné Severance Hall, sále velikosti vídeňského Musikvereinu, začal navštěvovat coby univerzitní student.
Tehdy pomalu končila éra legendárního dirigenta George Szella, kterého správní rada v roce 1946 povolala, aby orchestr pozvedl na prvotřídní světovou úroveň. To se Szellovi, který byl mimo jiné předválečný ředitel Nového německého divadla v Praze (dnešní Státní opery), během téměř čtvrtstoletí podařilo. Při nástupu měl ovšem podmínku, že bude mít kontrolu úplně nad vším. „Szell rozhodoval o tom, koho najme, koho propustí, nikdo mu nesměl mluvit do programu, o jeho absolutismu dodnes kolují ty nejneuvěřitelnější historky,“ přibližuje Frank Kuznik. „Na chodbě byl schopný zastavit uklízečku a upozornit ji, že na záchodech je špatný toaletní papír.“
Severance Hall postavená v roce 1931 díky finančnímu daru manželů Johna Severance a Elisabeth Huntingdon DeWitt Severance je domovskou scénou Clevelandského orchestru.
Szellův odkaz byl stále přítomný i dlouho po jeho odchodu. „Když se hudebním ředitelem orchestru stal v roce 1984 Christoph von Donnányi, po jednom z koncertů jej kdosi v šatně chválil za skvělý výkon. Dohnányi odpověděl: ano, my odehrajeme výborný koncert a Szell za něj dostane výbornou recenzi. I dvacet let po Szellově smrti se stávalo, že lidé slyšeli orchestr a říkali no jo, Szell, panečku…,“ vypráví Kuznik.
Pro pochopení vzniku orchestru je dobré vědět i něco o historii města. „Cleveland založili bohatí průmyslníci z východního pobřeží USA, kteří byli zvyklí na pestrý kulturní život,“ vysvětluje Kuznik. „V novém bydlišti také chtěli mít koncertní síň nebo galerii, zároveň považovali za přirozené podporovat umění. A tak v roce 1918 byl z iniciativy klavíristky Adely Prentiss Hughes, která koordinovala veřejnou sbírku, založen Clevelandský orchestr.“
V místních továrnách a ocelárnách nacházely práci tisíce přistěhovalců ze střední Evropy. Mezi nimi také prarodiče Franka Kuznika – z otcovy strany je Slovinec, z matčiny strany Čech a Polák. Česká přistěhovalecká komunita v Clevelandu byla neobyčejně silná a clevelandští Češi i za oceánem udržovali svou původní hudební tradici.
Přestože Cleveland od Prahy dělí zhruba sedm tisíc kilometrů, tamní česká menšina pomáhala částečně utvářet kulturní vývoj ve městě. U příležitosti oslav 25 let od založení samostatného Československa se spolek nazvaný Američtí přátelé Československa rozhodl oslovit Bohuslava Martinů, uznávaného ve čtyřicátých letech minulého století jako jeden z největších žijících skladatelů, aby pro Clevelandský orchestr zkomponoval symfonii. Symfonie č. 2 měla premiéru 28. října roku 1943 a sám skladatel se jí osobně zúčastnil. Byl pozván i ministr zahraničí exilové vlády Jan Masaryk, ten ovšem zaslal tehdejšímu hudebnímu řediteli Erichu Leinsdorfovi omluvný telegram:
Fotografie s laskavým svolením The Cleveland Orchestra Archives.
Světové premiéry skladeb Bohuslava Martinů se v Clevelandu odehrály dohromady tři a jsou dokladem hlubokého vzájemného respektu mezi skladatelem a orchestrem. Mimochodem, mezi členy orchestru můžeme najít jména jako Pivonka nebo Konopka.
K nezapomenutelným „zářezům“ patří jistě i vystoupení Clevelandského orchestru s Josefem Sukem v newyorské Carnegie Hall v roce 1964, kde český sólista přednesl Houslový koncert svého praděda Antonína Dvořáka. Pro další Sukovu kariéru klíčový večer řídil kdo jiný než George Szell.
Z nedávných setkání Čechů s Clevelandem stojí za zmínku opakované hostování dirigenta Jakuba Hrůši, který s orchestrem provedl mimo jiné symfonii Asrael Josefa Suka. Nejčerstvější českou stopou je srpnové vystoupení klavíristy Lukáše Vondráčka v Rachmaninovově Druhém klavírním koncertu. Jak sám Lukáš Vondráček říká: „Clevelandský orchestr byl skvělý. Hrál jsem v poslední době se symfonickými orchestry z Chicaga, Los Angeles a Bostonu, ale Clevelandský orchestr se mi zdál nejlepší.“
Vraťme se ale k Franku Kuznikovi: „Vyrostl jsem na Rolling Stones nebo Franku Zappovi, ale rokenrol má kořeny v blues, to mě začalo také zajímat, potom jsem přešel k jazzu a vždycky se mi líbila opera. Od té už byl jen krůček ke koncertům Clevelandského orchestru, teprve v klasice narazíte na opravdu složité a zajímavé věci,“ vysvětluje. „Když člověk začne chodit do Severance Hall, těžko se mu přestává. Panuje tam neuvěřitelně silný komunitní duch, ta pospolitost je nakažlivá.“
Když v roce 2002 začal Frank Kuznik žít v Praze a naplno se věnovat hudební žurnalistice, narazil na nečekanou potíž. „Upřímně řečeno – byl jsem hrozně rozmazlený. Cleveland byl dlouho vlastně jediný orchestr, který jsem znal, a podvědomě jsem očekával, že všechny orchestry budou stejně dobré. To je trochu problém, když člověk začne u toho nejlepšího a sestupuje níž. Obvykle je cesta opačná, zezdola nahoru. Takže mě některé jiné orchestry dost nepříjemně překvapily a zpětně jsem Cleveland ocenil ještě jednou.“
Na otázku, proč by si čeští diváci neměli koncert Clevelandského orchestru nechat ujít, má jednoznačnou odpověď: „Pokaždé, když Cleveland hraje v Carnegie Hall, New York Times napíší nadšenou recenzi, že je to nejlepší orchestr v zemi. Také se o něm říká, že to je nejevropštější orchestr ve Spojených státech. V tomhle smyslu tvoří vlastně most mezi americkým a evropským zvukem. Americké orchestry znějí jasněji, hrají více nadšeně a možná by se dalo říci na sílu, zatímco evropské orchestry znějí více formálně, dávají si záležet na jemných nuancích. Cleveland má oboje, a z obou si navíc bere to nejlepší,“ upřesňuje Kuznik.
V Praze vystoupí Clevelandský orchestr pod vedením svého hudebního ředitele Franze Welser-Mösta.
Toto přesvědčení mu při nedávném rozhovoru potvrdil i současný hudební ředitel orchestru Franz Welser-Möst. „Vyprávěl mi, na čem se shodli s dirigentem Pierrem Boulezem: když chceš udělat kariéru sám pro sebe, do Clevelandu jezdit nemusíš, ale pokud chceš dělat muziku na té nejvyšší úrovni, do Clevelandu musíš.“
Frank Kuznik uzavírá: „V Praze žiju střídavě dvacet let, slyšel jsem spoustu skvělých orchestrů, ale celou dobu jsem si říkal: Super, ale měli byste zažít náš orchestr. Tohle je vzácná příležitost slyšet jeden z nejlepších orchestrů na světě. Fakt.“
30. 8. 2022
16. 8. 2022
