16.3.2023, Boris Klepal
Letošní festival očima hudebního publicisty Borise Klepala
Pokud někdo v USA řekne Velká čtyřka, myslí tím čtyři největší firmy v oblasti finančních a poradenských služeb. V českém prostředí však stejné označení nemůže znamenat nic jiného než čtveřici Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů. Byl to druhý z nich, kdo zahájil nekompromisní průnik novodobé české hudby do světového kontextu a nakonec i do vesmíru a na Měsíc, kam američtí kosmonauti vynesli nahrávku Novosvětské. Ke dni narození Antonína Dvořáka také každoročně směřuje zahájení festivalu Dvořákova Praha, která díky tomu představuje velkolepou narozeninovou party. Chlebíčky a sekt při ní hrají jen okrajovou roli, zato hudební nabídka je prvotřídní.
Na světě je jen málo lidí, kterým na více než dva týdny trvající oslavu narozenin přijedou zahrát nejlepší kapely z celého světa: Antonínu Dvořákovi letos pogratulují orchestry z Curychu, Vídně a Izraele. Pozadu pochopitelně nezůstane ani jeho „domácí kapela“, jíž není nikdo menší než Česká filharmonie. Vynikající komorní ansámbly v čele s Pavel Haas Quartetem se postarají o intimnější chvilky. K festivalu se připojí také Dvořákův o něco starší kolega a přítel Johannes Brahms. Na velkolepé oslavě bude mít k dispozici celý dlouhý stůl v podobě vlastní koncertní řady: ke 190. výročí narození si to jistě zaslouží. K dispozici bude oddechová zóna na Bořislavce a živoucí centrum pro mladé jménem Concertino Praga.
Přicházet ke slavným lidem s opožděnými gratulacemi s sebou vždy nese riziko jisté dávky trapnosti. Orchestr Tonhalle z Curychu proto zahájí festival s jednodenním předstihem před datem Dvořákových narozenin: šéfdirigent švýcarských klasiků Paavo Järvi vyšle do Rudolfina první tóny Violoncellového koncertu h moll již ve čtvrtek 7. září. Sólistka Anastasia Kobekina vykouzlí nostalgickou atmosféru touhy po návratu domů a předá pak slovo samotnému orchestru v Novosvětské symfonii.
Následující den postaví stejný orchestr před publikum snad nejvýmluvnější obraz společenských i uměleckých změn, které zažila stará Vídeň. Ke vzácným hostům z Curychu se připojí klavírista Ivo Kahánek, ale především se všichni společně vydají do dvou rozdílných a zároveň úzce propojených světů. Beethovenův Klavírní koncert č. 3 a Brucknerova Symfonie č. 9 vystaví hudební obrazy reprezentující začátek a konec 19. století v centru rakouského císařství.
„Rád analyzuji jednotlivé fráze, přemýšlím o nich a zkouším je uchopit různými způsoby, dokud vše nefunguje podle mých představ,“ zahloubal se krátce houslista Gil Shaham před svým účinkováním na Dvořákově Praze roku 2019. Důraz na analytické schopnosti však v realitě přebíjí jeho neodolatelný úsměv a samozřejmost, s níž promyšlené fráze nabízí publiku. Zvuk jeho stradivárek slyšel festival před čtyřmi lety, tedy ve stejné době jako vynikající Izraelskou filharmoni. Letos tomu nebude jinak. Místo Zubina Mehty ji však bude řídit jeho nástupce na šéfdirigentském postu Lahav Shani.
Ve dvou večerech zahraje orchestr tři velké skladby od vídeňského velikána Johannese Brahmse, jenž by si se Shahamem jistě porozuměl v analytickém přístupu a možná poněkud překvapivě i svým smyslem pro humor. Ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello se s druhým jmenovaným nástrojem přidá ještě Kian Soltani. Mezi tři Brahmsovy kompozice se vklíní jen Symfonické tance od Sergeje Rachmaninova. Zafungují jako důkladná připomínka, že výborná hudba vznikala i mimo Vídeň.
Bude to však jen krátká odbočka před vrcholným setkáním dvou přátel. Johannes Brahms a Antonín Dvořák se setkají v jednom programu Vídeňských filharmoniků. Brahmsův domácí orchestr přijede na návštěvu do Dvořákovy síně Rudolfina, kde ho povede Jakub Hrůša. Nejúspěšnější český dirigent současnosti a jeden z nejlepších orchestrů na světě provedou s Igorem Levitem Brahmsův Klavírní koncert č. 2 a Dvořákovu Symfonii č. 8.
Orchestr, který pravidelně sledují miliony diváků při Novoročních koncertech ze Zlatého sálu vídeňského Musikvereinu, reprezentuje konzervativní tradici vážné hudby snad nejdůsledněji ze všech. Jeho měkký a přesný zvuk v průběhu desetiletí definoval moderní pojetí klasického repertoáru od Mozarta přes Beethovena, Brahmse a Wagnera až po Janáčka.
Vynikající hosté ze zahraničí sice tvoří podstatnou část festivalu, ale nechají dostatek prostoru i domácím silám. Orchestr České filharmonie je úzce svázaný s Antonínem Dvořákem i Rudolfinem od počátku své existence. Sám naopak tvoří od samého začátku klíčové těleso festivalu Dvořákova Praha. Propojení hostitele s jubilujícím hostem Brahmsem zdůrazní provedení jeho Německého requiem. Mimořádným humanistickým poselstvím pro sóla, sbor a orchestr zahájí Česká filharmonie svou letošní festivalovou účast.
Na dalším koncertě se k ní připojí dirigent Tomáš Netopil a vítaný festivalový host Boris Giltburg. Hudba pak dokáže to, co je v dnešním reálném životě skoro nemožné: na jednom pódiu se setká ruský skladatel Sergej Rachmaninov s americkým klasikem Aaronem Coplandem. O další očekávaný návrat k České filharmonii i na festival se pak postará klavírista a dirigent Sir András Schiff. U svrchovaného interpreta jeho kalibru se může zdát skoro zbytečné uvádět, co bude vlastně hrát. Bacha, Mozarta a Beethovena se ale zmínit hodí. Stejně jako to, že na festivalu Sir András začne s oslavami svých blížících se sedmdesátých narozenin.
O smyčcovém kvartetu se někdy říká, že je to manželství ve čtyřech. Luxusní festivalová série Dvořák Collection se už minulý rok posunula od orchestrální hudby ke královské disciplíně komorních skladeb, jíž jsou smyčcové kvartety. Jejich kompletní provedení si vzal pod patronát Pavel Haas Quartet. Magazín BBC zařadil soubor nedávno mezi deset nejlepších smyčcových kvartetů všech dob, nemalý podíl na tom jistě měly i nahrávky Dvořákových děl.
Haasovci přizvali na festival řadu domácích i zahraničních hostů, kteří si k dvořákovskému základu dotvořili programy podle toho, co sami rádi hrají. Vzniklo tím výživné prostředí pro sérii pestrých a od srdce zahraných koncertů, ať už v Rudolfinu nebo intimnějším prostředí Anežského kláštera. Kromě hostitelského ansámblu letos na festival přijede Belcea Quartet a Schumann Quartet, dále pak Sedláčkovo, Bennewitzovo a Zemlinského kvarteto.
Nedílnou součástí festivalu se stala také soutěž Concertino Praga, která přivádí mladé talenty na scénu již od roku 1966. Přehlídka nejlepších soutěžících v sólové kategorii vyvrcholí 16. září koncertem v Rudolfinu, kde se při živém vystoupení s velkým orchestrem a před publikem rozhodne, kdo si odnese nejvyšší ocenění. Jsou to chvíle, kdy se ukáže nejen schopnost obstát v konkurenci velkých talentů, ale zároveň být také součástí spolupracujícího týmu. Což platí stejným dílem i pro soutěžící v komorní kategorii, která vyvrcholí o den dříve v Anežském klášteře.
Po úspěšném startu pokračuje také série neformálních podvečerních koncertů v centru Bořislavka. Možnost odskočit si na kratší a svěží koncert třeba rovnou z práce si rychle našla své publikum. Vstupné navíc slouží jako podpora stipendistek a stipendistů Karel Komárek Family Foundation, která pomáhá mladým talentům v cestě na velká pódia a je také hlavním mecenášem Dvořákovy Prahy.