19.5.2020, Boris Klepal

Změny bez uměleckých kompromisů. Dvořákova Praha 2020 představila nový program

Prvním velkým festivalem klasické hudby, který v letošním roce otevře české koncertní sály publiku, se stane Dvořákova Praha. Festival tím na sebe ovšem bere především zodpovědnost a riziko prvního, kdo nabídne publiku nejen skvělé zážitky, ale také komfortní a zároveň bezpečné prostředí. Lákavou a spolehlivou osu festivalových událostí vytvoří Dvořákovo kompletní dílo pro sólový klavír společně s klíčovými díly Ludwiga van Beethovena a Josefa Suka.

Na rok 2020 nebude festival Dvořákova Praha vzpomínat jako na časy pandemie koronaviru, ale jako na dobu rychlých a mnohdy poněkud improvizovaných řešení. Pokud se Češi rádi chlubí svojí výjimečnou flexibilitou a schopností úspěšně zvládat nečekané situace, festivalový management měl nespočet příležitostí potvrdit, že tyto pověsti nelžou. Nemožnost účasti zahraničních umělců i hygienická opatření nakladly původním festivalovým plánům do cesty řadu překážek, které se ale nakonec povedlo proměnit na bonusy. Z koncepčních záměrů Dvořákova Praha neustoupila, a některé se jí navíc podařilo posunout ještě na vyšší úroveň. To se týká především Dvořákova klavírního díla, u kterého se festival zastaví s intenzitou, jaká tu ještě nebyla a sotva se ji podaří zopakovat. Programová řada Dvořák Collection tím také intenzivně zamíří mimo oblast orchestrální a vokální hudby.

 

Sólový klavír od začátku až do konce

Pokud někdo považoval Dvořákovy skladby pro sólový klavír za vedlejší rameno hlavního proudu velkého díla, dostane jedinečnou příležitost přehodnotit svůj postoj. A to zdaleka ne jen proto, že řadu z těchto klavírních skladeb provede na svém recitálu čerstvý držitel BBC Music Magazine Award, klavírista Ivo Kahánek. Na drobnostech napsaných pro domácí zábavu nebo na objednávku pro obživu se totiž často překvapivě jasně ukáže kvalita autora – bude to jako mít Dvořákovu hudbu pod mikroskopem. Podrobněji se představí také mladí klavíristé, kteří pod Kahánkovým dohledem přehrají další velkou část Dvořákova klavírního díla. Jména jako Marek Kozák, Natalie Schwamová, Matouš Zukal, Pavel Zemen a Kristýna Znamenáčková představují velké přísliby do budoucnosti. Ozdobou provedení kompletu Dvořákových skladeb pro čtyřruční klavír bude původní verze Slovanských tanců v podání Dua Ardašev.

 

Od osamělých hráčů k společným výkonům

Klavír kromě své sólové úlohy sehraje letos také roli ústředního nástroje Komorní řady. Jejím kurátorem je klavírista Lukáš Vondráček, který společně se svými přáteli provede oba dva Dvořákovy klavírní kvartety. Houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a violoncellista Tomáš Jamník vytvoří s Vondráčkem komorní sdružení, na jehož vystoupeních zazní kromě Dvořáka také Ludwig van Beethoven, Ernst von Dohnányi a Alfred Schnittke. Ozdobou Komorní řady bude vystoupení Komorního orchestru České filharmonie pod vedením Josefa Špačka s programem Suk – Martinů – Dvořák. Vondráček se navíc představí festivalovému publiku společně s Českou filharmonií jako sólista Klavírního koncertu č. 2 od Sergeje Rachmaninova.

 

  „Hrát je pro mě přirozenější než mluvit,“ prohlásil v rozhovoru pro časopis Respekt klavírista Lukáš Vondráček. Právě on je kurátorem Komorní řady festivalu, která se přirozeně prolíná s řadou Dvořák Collection. Již tak strmě stoupající Vondráčkova kariéra získala na intenzitě v roce 2016, kdy se stal vítězem Soutěže královny Alžběty v Bruselu. Ať žije Suk a Beethoven

Česká filharmonie pochopitelně zůstává stálicí a rezidenčním orchestrem festivalu – se svým šéfdirigentem Semyonem Bychkovem provede Dvořákův Violoncellový koncert a „Novosvětskou“ jako slavnostní zahajovací program. Pod vedením Jakuba Hrůši ale připraví dva mimořádné koncerty, v nichž se vedle sebe postaví hudba Ludwiga van Beethovena a Josefa Suka. Sukovo dílo jen čekalo na to, až se na Dvořákově Praze začne objevovat s větší intenzitou, a letos zazní kromě Sukovy smuteční symfonie Asrael také poněkud opomíjená Symfonie č. 1. Jakub Hrůša letos obdržel BBC Music Magazine Award hned dvakrát – jednu za společné CD s Kahánkem, druhou za DVD opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne. Setkání se Sukem v jeho podání ale bude mít ještě hlubší punc mimořádnosti – Hrůša pokládá propagaci a uvádění Sukova dílo za své poslání, Asraela dirigoval dokonce už na svém absolventském koncertu. Dílo vynikajícího českého symfonika přelomu 19. a 20. století tak na Dvořákově Praze zazní pod taktovkou mimořádného českého dirigenta, který ho zařadil do svého životního uměleckého programu. V Beethovenových koncertech se k orchestru připojí vynikající houslista Jan Mráček a klavírista Martin Kasík.

Sukovo spojení s Beethovenem nepředstavuje pouze vícevrstevnatou kombinaci hudebního východiska a kontrastu, ale také součást připomínky 250. výročí narození jednoho z největších skladatelů v dějinách. Řada Vivat Beethoven! se prolne jako další tematický proud celým festivalem. Dva samostatné a mimořádné vrcholy v něm budou představovat Missa solemnis a Devátá symfonie s „Ódou na radost“. První z nich představuje fantastický formát duchovní skladby určené pro koncertní provedení, kterého se na festivalu zhostí Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse – zkušený a prvotřídní ansámbl. Vznešenou a extatickou oslavou sbratření lidstva, jakou představuje Devátá symfonie, se poprvé představí Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy – pod vedením Tomáše Netopila zazní Beethovenova vize kosmické jednoty s elánem budoucích špičkových hráčů.

 

Mládí, soutěže a budoucí mistři

Koncert mladých symfoniků „přetéká“ k Beethovenovi, ale patří také do programové řady Pro budoucnost, do níž přispěje i PKF – Prague Philharmonia se svou orchestrální akademií a také Česká sinfonietta – orchestr složený z vynikajících hráčů a vedený fenomenálním hornistou Radkem Baborákem, který uvede mimo jiné i díla soudobých českých autorů Jana Kučery a Ondřeje Brouska. Další koncert pro budoucnost proběhne v režii Václava Hudečka, pod jehož vedením provedou Matteo Hager, Marie Hasoňová a Olga Šroubková po jedné větě z Dvořákova Houslového koncertu – veřejné mistrovské kurzy jsou lákavou příležitostí pro všechny, kdo chtějí vědět, jak se liší dobře nacvičený part od detailně vypracované interpretace. Mládí bude mít hlavní slovo také ve finále soutěže Concertino Praga, která k tradičnímu názvu dodává „Dvořákova rozhlasová mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky“. Tradiční soutěž se pod hlavičkou Českého rozhlasu koná už od roku 1966, po spojení s Akademií klasické hudby ale získává poněkud přísnější kritéria i jiný formát – jejím vrcholem pak bude veřejný koncert finalistů v rámci Dvořákovy Prahy. Adepty špičkové sólové kariéry bude v Rudolfinu hodnotit porota složená z etablovaných a renomovaných hudebníků a manažerů, Symfonický orchestr Českého rozhlasu povede devětadvacetiletý Jiří Rožeň.

 

Slavnostní závěr

Celý festival symbolicky zakončí slavnostní Te Deum – chvalozpěv, který v sobě má hodně neskrývané radosti, světla a také blýskavého efektu. Dvořák ho komponoval v Čechách, ale už přitom myslel na Ameriku. Podoba letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vznikala v době nouzového stavu, ale už přitom myslela na otevřené koncertní sály a návrat uměleckého života v jeho plné síle.

 

Dvořákova Praha 2020 se koná od 4. do 20. září, kompletní program festivalu je k dispozici na www.dvorakovapraha.cz.